Tuzemská profesní Asociace komerčních televizí (AKTV), která sdružuje hlavní komerční televizní vysílatele na českém trhu, se domnívá, že připravovaná novela zákona o audiovizi (Zákon 496/2012 Sb. o audiovizuálních dílech a podpoře kinematografie) by měla narovnat podmínky na trhu a mezinárodní provozovatele videoslužeb na vyžádání (VOD) zavázat k odvodům do fondu na podporu audiovize. Tato povinnost se v současnosti vztahuje pouze na provozovatele tuzemských audiovizuálních služeb na vyžádání. „Přestože zahraniční platformy u nás čerpají pobídky a natáčejí tady, tak na systému podpory audiovize nijak neparticipují. Chceme, aby se toto změnilo,“ říká v rozhovoru prezidentka AKTV Klára Brachtlová, která zároveň zastává pozici Chief External Affairs mediální skupiny CME, mateřské společnosti TV Nova.
Začněme vaší novou rolí v AKTV, kde jste se letos ujala role prezidentky. V této souvislosti jste uvedla, že k vaším prioritám patří ochrana autorského obsahu a také zapojeních komerčních TV do příprav novely zákona o audiovizi. Platí to, nebo přibyly ještě nějaké priority?
Krátkodobá priorita pro letošní rok je pro nás určitě transformace Fondu kinematografie, boj proti internetovému pirátství je naopak klíčová priorita a oblast, které se AKTV věnuje dlouhodobě. Takže to se nezměnilo a očekáváme intenzivní práci a diskusi. Ve své nové roli v AKTV hodlám navazovat na práci svých předchůdců. AKTV letos na jaře oslavila své šesté výročí a za tu dobu se stala relevantní a respektovanou asociací. Novinkou je, že postupně budeme chtít naše aktivity rozšiřovat také směrem k širší veřejnosti, zatím jsme se zaměřovali především na tu odbornou. Příkladem už může být osvětový obsah na našich webových stránkách k tématu právě internetového pirátství.
Podívejme se tedy podrobněji na dvě vytyčené priority. Začněme novelou zákona o audiovizi, v rámci které by mělo dojít i k transformaci stávajícího Státního fondu kinematografie na fond audiovize. V jakém stadiu jsou přípravy k úpravě zákona?
Za prvé je třeba zdůraznit, že změna zákona je nezbytná. Česká audiovize teď funguje podle více než deset let staré legislativy, která v žádném ohledu nereflektuje to, co se na trhu odehrálo. Mám tím na mysli především dynamickou digitalizaci médií a vstup zahraničních videoplatforem (VOD) na náš trh. Přestože se o potřebě nové legislativy mluví už déle než dva roky, tak stále je proces příprav na začátku a intenzivněji se řeší teprve od letošního ledna. Uvidíme, jak rychle budou přípravy postupovat. Podle ambiciózního plánu ministerstva kultury by novela měla být připravená v polovině letošního roku.
Bez ohledu na časový plán příprav, co z pohledu komerčních televizních vysílatelů považujete za podstatné, aby novela přinesla?
Pro nás je naprosto zásadní, aby novela narovnala podmínky, které na našem trhu panují pro zahraniční VOD platformy typu Netflixu, HBO Max nebo Disney+ a pro tuzemské VOD platformy, ale zároveň nerozkolísala křehnou rovnováhu, která nyní na trhu panuje. V tuto chvíli se povinnost odvádět poplatky do stávajícího Fondu kinematografie vztahuje pouze na české subjekty, tedy na Voyo a nově také na službu Prima+. Tuzemští poskytovatelé audiovizuálních mediálních služeb odvádějí ročně 0,5 % z příjmů. Přestože zahraniční platformy u nás čerpají pobídky a natáčejí tady, tak na systému podpory audiovize nijak neparticipují. Chceme, aby se toto změnilo.
Máte konkrétnější představu, kolik by měli nadnárodní poskytovatelé do fondu přispívat?
Domníváme se, že by stačilo, aby se sjednotily podmínky pro tuzemské a zahraniční platformy. Tuzemské VOD platformy přispívají 0,5 % svých ročních příjmů, což by mělo platit i pro ty zahraniční. Tímto způsobem to vyřešila řada evropských zemí. Do zákona by tak do příslušného paragrafu stačilo dopsat, že 0,5% poplatky se vztahují i na mezinárodní poskytovatele. Nemyslím si, že je nutné procentuální podíl odvedený na podporu navyšovat. Už jen tím, že by se do podpory zapojilo víc subjektů, tak by se odvody znásobily. Trh videa na vyžádání navíc obecně rychle roste, čímž se objem odvedených peněz dál zvyšuje. V diskusích na ministerstvu kultury se objevily návrhy na 2% poplatky, s čímž nesouhlasíme. To je skokové navýšení, a to se nám nelíbí. Uvažuje se také o tom, že se do odvodu zavede mandatorní povinnost zahraničních platforem reinvestovat část příjmů v Česku formou přímé investice do českého obsahu.
Tuto formu reinvestice podporují čeští producenti. Jak se k ní staví komerční televizní hráči?
Celý život pracuji v komerčních subjektech a mám proto k takovému návrhu vyhraněný postoj. Velmi ctím podmínky svobodného trhu, proto nepovažuji za dobré, když se stát jakýmkoli způsobem vměšuje do toho, jak má komerční subjekt nakládat se svými zisky. Považuju to za špatnou cestu. Víme, že možný požadavek na reinvestice vychází z doporučení Evropské unie, ale není povinností členských států ho zavádět.
Mateřská společnost TV Nova, firma CME, ale i Prima, která letos spustila Prima+, shodně říkají, že do původní lokální tvorby investují nejvíce ve své historii. O kolik se zavedením VOD platforem těchto subjektů zvýšily náklady na výrobu obsahu?
Když to zjednoduším, tak to budou násobky investic z let předešlých. Jen na Voyo Originál jsou to stovky milionů korun ročně navíc, které se vkládají do prémiové české tvorby.
Co dalšího by měla novela podle vašeho názoru obsahovat?
Součástí změn zákona by bylo i to, že se podpora rozšíří z kinematografie na celou audiovizi, a tedy vedle kina i na tzv. malé obrazovky (small screens, pozn. red.), kam se řadí i videoplatformy. To je tedy jedna oblast, do které se vynakládají prostředky fondu. Druhou částí fondu jsou pobídky. Dosud existovaly určité překážky, které znemožňovaly českým subjektům se o pobídky ucházet. Například stanovení minimální ceny za epizodu díla na 8 milionů korun. Komerční subjekty dokážou takovou epizodu vyrobit efektivněji a za méně peněz, a už jen toto nastavení je překážkou k tomu, aby si české subjekty na pobídky sáhly. Jeden rok se tak stalo to, že tři zahraniční projekty vyčerpaly téměř celý rozpočet fondu. To je absurdní i vzhledem k tomu, že zahraniční platformy u nás neodvádí daně a do fondu nepřispívají.
Současný zákon na podporu kinematografie vám také jako komerčnímu TV subjektu nařizuje povinnost odvádět ročně 2 % z ročních reklamních příjmů na podporu českého filmu. Tím, že Nova postupně rozjela i videoplatformu Voyo a Prima v letošním roce online službu Prima+, musíte jako jeden provozující subjekt platit tedy poplatek dvakrát…
Ano, odvádíme za každou službu zvlášť. TV Nova tedy platí jako provozovatel lineárního TV vysílání z reklamních příjmů a také jako poskytovatel placené VOD platformy Voyo. Televize jsou největším poplatníkem a každoročně do Fondu odvádějí okolo 150 milionů korun. S uvažovanou transformací na Fond audiovize by podpora mohla být směrována nejen na díla, která jsou určená do kin, ale i na projekty pro VOD platformy a televize.
Zdroj: Rozpočet Státního fondu kinematografie pro rok 2023A je možné, že byste si na podporu mohli také dosáhnout?
Těžko říct. Koncepci fondu bude schvalovat představenstvo, které bude mít 15 členů, v němž jakožto poplatníci můžeme mít jeden nebo dva hlasy. O konkrétních projektech pak budou rozhodovat rady. Takže nebudeme mít žádný vliv na to, které projekty fond podpoří.
Pokud jde o aktivity na ochranu obsahu, konkrétně tedy boji proti pirátskému obsahu, máte pocit, že se posouvá k lepšímu?
Autorský zákon nám samozřejmě určitou ochranu dává, uvítali jsme i jeho nedávnou novelizaci. Potíž ale je v reálném vymáhání, které bohužel stále nefunguje tak, jak bylo zákonodárcem zamýšleno. Soudy nemají dostatečnou expertízu, jsou pomalé a zákony vykládají velmi formalisticky. Když se platforma, která bez licence šíří náš obsah, účelově označí za cloudové úložiště a tvrdí, že ona sama žádný obsah neposkytuje, tak je na to zákon krátký. Přestože se situace pomaličku posouvá, tak celkově situace v České republice růžová není. Boj proti online pirátství nás stojí obrovské množství času a prostředků a připravuje nejen nás, ale celý kreativní a kulturní průmysl o nemalé prostředky. Nepochybujeme o tom, že se jedná o narušení tržních podmínek a nekalou soutěž. Pokud nebude lokální politická vůle a soudy se doporučení nebudou držet, tak se toho moc nezmění. Možným řešením by byla i úprava zmiňovaného zákona o audiovizi, který by mohl přijít s řešením, jak se koncepčněji a mimosoudně postavit platformám s neoprávněně sdíleným obsahem. Pomoct by mohly i případné úpravy občanského nebo trestního práva. V zahraničí už podobná úložiště vymizela, takže věříme, že i u nás se situace postupně zlepší. Navíc lidí, kteří si za online obsah u nás platí, stále přibývá spolu s tím, jak se legální obsah stává dostupnějším.
Zdroj: mediaguru.cz
