Artvertising, což je – jak už naznačuje sám název – efektivní propojení komerčního světa reklamy a říše umění, má úžasný potenciál pro zainteresované strany v mediálním prostředí. Značkám se díky němu dostává originální reklamy, divák má možnost pobavit se reklamou překračující hranice „obvyklého“. No a umělec zase má zakázku, díky níž se může – někdy i celosvětově – zviditelnit. Má jedinečnou šanci překročit práh výstavní galerie a oslovit širokou veřejnost, tedy i spoustu lidí, kteří jeho dílo do té doby vůbec nemuseli znát.
Infiltrace umění do reklamy
Reklama sama o sobě zahrnuje umělecké prvky – ať už je to umění slova, obrazu, či hudby. Neobejde se bez kreativního myšlení a originality, takže vysoce kvalitní reklamu bychom mohli svým způsobem také označit za umění. Řada kreativců ale – ve snaze originalitu reklamního díla ještě umocnit – zachází ještě dál a často zabrousí do říše, která je vyhrazena umělcům. Umění se pak může do reklamy promítnout různými způsoby:
- inspirace historickými uměleckými díly,
- zapojení umělců zapojení do tvorby kreativy,
- využití hudby a známých hudebníků v reklamě.
Artvertising dokáže oslovit jak masy, tak náročnější publikum, kterému klasická forma reklamy nemusí být tak docela příjemná.
Právní pozadí použití uměleckých děl
Z právního hlediska je většina uměleckých děl chráněna autorským právem. Není tedy možné kopírovat umělecká díla a využívat je ke komerčním účelům. Existují ale umělecká díla, která jsou považována za veřejnou doménu. Taková díla, mezi něž patří například i proslulý autoportrét Vincenta van Gogha, jsou volně dostupná pro nekomerční i komerční využití. Proslulost takových děl a prestiž jejich autorů může reklamám dodat na důstojnosti a honosnosti.
Historie artvertisingu
Tento pojem se začal objevovat již na počátku 20. století. Ale skutečná historie artvertisingu je delší. Například už v termopoliích (což byli předchůdci dnešních fastfoodů) ve starověkých Pompejích, byly k přilákání zákazníků používány nádherné, umělecké malby zvířat a pokrmů. Reklama je tu prostě odjakživa a umění také.
Typickým příkladem umělce, který si úspěšně zaplachtil na vlnách reklamy, je francouzský malíř Henry de Toulouse-Lautrec (1864–1901), Van Goghův vrstevník. V roce 1981 namaloval pro vyhlášený pařížský šantán Moulin Rouge plakát, který se setkal s obrovským ohlasem. Proslavil jak Lautreca, tak tančírnu. V dnešní době bychom řekli, že Lautrec výrazně přispěl k budování značky Moulin Rouge.
Umělecká díla jako inspirace
Možnosti využití uměleckého díla v reklamě jsou dvě. Zaprvé může být použito umělcovo dílo, které je přímo přetvořeno na reklamní sdělení – lze použít celé dílo nebo jeho část, případně lze k dílu něco přidat nebo něco pozměnit. Druhou možností je využití pouze určitého výtvarného směru, který daný umělec použil, například pop-artu. Děl, která byla v rámci reklamy použita, je obrovské množství. Kromě výše zmíněného autoportrétu Van Gogha, jde například díla Da Vinciho, Reného Magritta, Tamary de Lempické či italského malíře Arcimbolda.
Nejčastěji používané umělecké směry v reklamě
Obecně lze v reklamě využít kterýkoli umělecký styl, některé z nich jsou ale v reklamě preferované. To platí zejména pro umělecký směr pop-art, jehož typickým zástupcem je slavný Andy Warhol, malíř, časopisový ilustrátor a grafik, filmový tvůrce a režisér avantgardních filmů. Pro pop-art je typické využití základních barev a velkých barevných ploch s tematikou každodenního života. Jako příklad lze uvést proslulý banán Andyho Warhola, který objevil na přebalu desky Velvet Underground & Nico a byl jako motiv použit také v reklamě na žvýkačky Orbit.
Dalším z často využívaných stylů je surrealismus v čele se Salvatorem Dalím. Surrealismus se vyznačuje propojením snu, reálné skutečnosti a fantazie a ztělesněním vnitřní vize autora. Z hlediska artvertisingu je tento směr nesmírně zajímavý, protože nabízí látku k přemýšlení. Děl Salvatora Dalího využila v rámci své kreativy například značka Lexus nebo Lipton.
Za zmínku stojí i styl art deco, který byl pod vlivem abstrakce a tvarové deformace a využíval zjednodušené tvary a jasné barvy. Veřejností byl dobře přijímán hlavně díky své lehkosti a sofistikovanosti – dokázal oslovit jako bohaté vrstvy, tak střední třídu. Zástupkyní stylu art-deco, jejíž díla se promítla do reklamy, byla Tamara de Lempicka. Její díla byla inspirací například pro značku KitchenAid.
A zapomenout nesmíme ani na secesi, jejímiž hlavními znaky byla plošnost, ornamentálnost, používání neotřelých barev a zajímavých materiálů, jemné, ladné linie, někdy i prvky japonské grafiky. Obrazy typického představitele secese Alfonse Muchy byly použity k reklamní propagaci cigaret, likérů a jiného zboží.
Umění je v reklamě i v dnešní době široce využíváno a stalo se nezbytnou součástí moderní marketingové strategie. Různorodé umělecké styly a směry umožňují značkám vytvořit vizuálně přitažlivé a emocionálně silné kampaně. Umění dokáže přeměnit obyčejné reklamní sdělení ve výjimečné a zapamatovatelné zážitky, které oslovují široké publikum. Estetická hodnota a emotivní síla uměleckých děl mohou generovat hluboký dojem a posílit vztah mezi značkou a zákazníkem. Propojení umění a reklamy navíc podporuje kulturní rozvoj a vnáší nové perspektivy do každodenního života. V tomto kontextu se umění stává nejen nástrojem pro zvýšení prodeje, ale i prostředkem na podporu kreativity a inovací.
Co nás čeká příště
Příští zastávkou na okružní cestě za uměním v reklamě budou umělecká díla, kterými se úspěšně inspirovaly proslulé značky a kreativní agentury.