Televize Nova loni obsadila první příčku v žebříčku sledovanosti u mladých diváků, dlouhodobě ale stagnuje. Poslední léta se snaží udržet ve vedení nad konkurenční Primou, ale obě komerční televize lehce zaostávají v celkové sledovanosti za veřejnoprávní Českou televizí.
Jedním z kroků, které by Novu mohly přivést zpět na někdejší televizní výsluní, byla volba nové programové ředitelky Silvie Majeské. Když před více než dvěma roky na stanici nastupovala, celá Nova procházela digitální transformací.
O jaké změny se jednalo?
Rozjeli jsme primárně naši streamingovou placenou platformu Voyo, to byla prvotní vize celé transformace. Rozšířili jsme vývojový tým, posílili produkci a začali stavět produktovou propozici pro Voyo Originál, v jejímž rámci jsme během zhruba dvaceti měsíců přinesli jedenáct hraných seriálů nebo minisérií.
Digitalizací ale procházíme i interně: snažíme se automatizovat procesy a zapojovat novodobé technologie, které nám usnadní práci.
Dříve měli televizní diváci jen pár programů a jednu platformu. Jak funguje televize dnes?
Od chvíle, kdy jsem nastoupila do práce v televizním prostředí, se situace dramaticky změnila. Dříve jsme řešili fyzické videokazety, na kterých jsme screenovali filmy, pak přišla DVD a následovala digitalizace celých materiálových knihoven, to byly obrovské změny.
Předtím člověk zapnul televizi a měl tam nastavený tentýž program jako předchozí večer. Dnes má většina lidí Smart TV, zapnou ji, mají tam aplikace… Je to úplně jiný způsob konzumace obsahu, více využívající i mobily a tablety.
Před pár lety jsme rozbíhali sekundární stanice, které měly za úkol podchytit multikanálové prostředí a poskytnout divákům možnost volby. Lidé ale stále hledají zdroj zábavy a mají rádi dobrý obsah. Rádi sledují dobré příběhy, to se nemění.
A ustojí to podle vás klasická televize?
Myslím, že tu na ni bude vždy prostor. Samozřejmě můžeme diskutovat, jaká cílová skupina bude sledovat lineární televizi, poskytující spíše pasivnější zábavu – to znamená, že když televizi zapínám, vykoukne na mě nějaký pořad, který se mi buď bude líbit, nebo ho přepnu.
Videoplatformy poskytují aktivní styl sledování, člověk si musí vybrat cíleně. A ze světových průzkumů víme, že mnoho konzumentů obsahu v digitálním světě má problém se v jeho nabídce orientovat a něco si pro sebe vybrat. Klasická televize bude mít své místo vždy, v závislosti na náladě diváka.
Čím je Nova specifická?
Máme nejsilnější zpravodajství, nejsilnější denní seriál s dlouhodobou tradicí a své pravidelné pořady. Jsme největší a nejúspěšnější tvůrce reality show a jistým způsobem určujeme trendy. Dovolím si říct, že aktuálně máme nejvíce lokálního prémiového obsahu.
Jedním z hlavních cílů, když jsem nastoupila, bylo upevnit pozici Novy na trhu, zvýšit objem projektů ve vývoji, posílit tematické stanice Skupiny Nova a rozjet obsahovou strategii pro Voyo. V tom se nám už povedlo projít dlouhou cestou a výsledky hovoří za sebe.
Dělá u nás čtrnáct kreativních producentů pod taktovkou skvělého Michala Reitlera, takže si myslím, že v tomto ohledu jsme v rozkvětu. Vzniká opravdu mnoho pořadů a je super, že jsme rozpohybovali takové žánry, které se dříve do vysílání nezařazovaly.
Jaké například?
Letos jsme třeba na Voyo dovysílali nový seriál Sex O’Clock. Je to trochu drzý výtvor pro mladé ale i rodiče, kteří chtějí svým teenagerům nahlédnout pod pokličku. Dále jsme začali vyrábět kriminální série inspirované skutečností, což je další žánrová skupina, které jsme se předtím nevěnovali. Připravujeme i dokumentární série a zároveň se chystáme posílit oblast publicistiky.
Jak se vám daří obstát v konkurenci ze strany gigantů, jako je Netflix nebo Amazon?
Jsme lokální, to je naše výhoda a na tu se soustředíme. Chceme přinášet nejlepší lokální obsah našim divákům a v lokálním jazyce. Rozumíme prostředí, ve kterém divák žije, a rozumíme i jemu samotnému a tomu, co ho zajímá. Známe historický a kulturní kontext.
Zmínila jste žánr kriminálních sérií, ty tedy českého diváka zajímají?
Vidíme z čísel sledovanosti, že Češi mají kriminálky velmi v oblibě, a proto se jim hodně věnujeme. Krásně to bylo vidět už loni na podzim, kdy jsme uvedli finálovou sérii Modravy – měla fantastická čísla. Stejně tak Specialisté.
Liší se český a slovenský divák?
Každá země má své specifika. Slovenský divák vyhledává silné emoce, ať už prostřednictvím reality show, anebo v hraném obsahu. Naopak český divák je více zaměřený na vnitřní logiku. Hledá ji v příběhu, musí mu dávat smysl a musí to být uvěřitelné. Pro slovenského diváka není tak podstatná. Ani obliba kriminálek není stejná.
Jak se na sledovanosti televize projevila pandemie covidu?
Když to srovnáme s rokem 2019, výrazně se navýšil počet diváků. Jak byli všichni doma, bylo to přirozené. Nyní se vracíme do hodnot před covidem.
Je znát, že hlavně mladá generace výrazně reaguje na přicházející změny ve způsobech sledování. Naopak ta střední a starší generace vnímá lineární televizi jako pohodlnější volbu, vnímá její benefity v pasivním sledování.
Změnila se třeba i poptávka po delších pořadech?
Během covidu bylo nejvíce poptávky po zpravodajství. Lidé vyhledávali informace, potřebovali slyšet, co se děje a jaká jsou aktuální nařízení vlády. Upravili jsme vysílání a zařadili zpravodajské pořady naživo, což je obecně velký benefit lineární televize: dokážeme reagovat ihned a jsme flexibilní a relevantní pro velké množství diváků najednou.
Jste programová ředitelka nejen Novy, ale i Markízy. Jak to jde dohromady?
Princip práce je stejný. Jak sestavovat strukturu, jak vést proces přípravy programů… Každá televize má sice jinou programovou strategii, jiný počet stanic, ale mají i mnoho společného ve smyslu fungování. Také teď pracujeme na několika původních projektech, které televize zpracovávají společně a uvádí je třeba na Voyo.
Vyhoření vám nehrozí?
Práce v televizi je tak neskonale tvůrčí, že každá sezona přináší nové pořady, novou evoluci. Má práce není nikdy stejná, a to mě na ní fascinuje. Musíme stále reagovat na aktuální dění, stále se musím něco nového učit, pracuji s lidmi, kteří jsou inspirující a kteří mě posouvají dál.
A daří se vám oddělit osobní život od pracovního?
Manžel je režisér, takže je to náročnější, jak pracujeme ve stejné oblasti. Doma se přirozeně bavíme i o práci a umíme se navzájem pochopit. Nicméně, lidé, kteří mají malé děti, mi budou rozumět, když řeknu, že právě ony jsou výrazný dělicí faktor od všeho dalšího.
Když je člověk s nimi, věnuje se jim a jejich potřebám. Děti jsou na prvním místě.
Jak odpočíváte, s tímhle zápřahem?
Fyzicky v práci, doma si nesednu. Práce mě motivuje a děti mě nabíjejí energií, ony jí mají na rozdávání. Tím, že jsou ještě malé, tak toho odpočinku moc není, ale je s nimi velká legrace a čas s rodinou si naplno užívám.
Zdroj: forbes.cz