Měření domácností v České republice
K měření sledovanosti se v Česku již od roku používá peoplemetr. Od roku 1997, kdy se měřilo 660 domácnosti, došlo k postupnému nárůstu. V roce 2019 bylo předmětem měření živé sledovanosti již 1 900 domácností. To představuje zhruba 4,5 tisíce osob.
V roce 1997 se v ČR používalo pouze měření živé sledovanosti. Od roku 2002 se do měření zapojila společnost Nielsen. Tereza Šimečková zmínila, že aktuálně probíhá projekt elektronického měření sledovanosti neboli crossplatformního měření videoobsahu, a zaměřila se také na téma nástrojů pro měření, které se používají v České republice.
Kam kráčí český trh
Od určitého období se stal oficiální měnou tzv. live plus timeshift 0 až 3. V USA je tato měna nazývána jako C3 (timeshift až 3 dny). V České republice se měna, která vychází ze základní klasické televize, stále drží na klasické úrovni. Dá se říci, že Česká republika je na tom v porovnání s některými jinými zeměmi z hlediska klasické televize velmi dobře.
V České republice se měří všechny televizní sety, které daná domácnost má. K dispozici je panel, který reprezentuje televizní populaci České republiky. Zahrnuje 1 090 domácností, což představuje zhruba 4,5 tisíce respondentů. Tento panel se se průběžně obměňuje a je postaven podle kontinuálního výzkumu tak, aby neustále řádně reprezentoval české diváky.
To znamená, že musí odrážet veškeré změny, které se v populaci dějí. Pokud se například zvýší poměr domácností s internetem, musí to panel reflektovat.
Dnes se s pomocí audiomatchingu měří veškeré televizní platformy. To znamená, že data peoplemetru zahrnují jak terestriální vysílání, tak satelitní televizi, kabelovku a samozřejmě IPTV.
Technologie umožnují měřit všechny stanice, které jsou vysílány. Projekt peoplemetru jich aktuálně zahrnuje zhruba 100, všechny ale nejsou reportovány. Česká republika je unikátní v tom, že dokáže měřit – dá se říci – v reálném čase s nějakým zpožděním zhruba do sedmi minut. Navíc je poměrně napřed díky tomu, že měří sledovanost až do úrovně sekund. Měří se jak živá, tak odložená sledovanost (až 7 dní).
Zatímco se pro základní měření používají české technologie, k měření na online platformách se využívají celosvětové technologie (Nielsen SDK, Nielsen DCR), které jsou běžné v mnoha zemích. A Česká republika má možnost tyto technologie využívat. To umožňuje změřit veškerou sledovanost videoobsahu českých televizních vysilatelů, bez ohledu na to, zda je obsah sledován na počítači, smartphonu, tabletu, nebo chytré televizi přes HbbTV.
Češi sledují televizi online
Z měření napříč platformami vyplývá, že konzumace videa (televizního videa vysílaného jednotlivými vysílacími společnostmi) prostřednictvím digitálních platforem různě kolísá. Poměrně velký vliv na to mají konkrétní události a pořady, které se vysílají – často se jedná o velké sportovní události, například olympijské hry, mistrovství světa v hokeji apod.
Pokud jde online konzumaci, je v ČR zhruba 60 % konzumováno přes počítač, zhruba 20 % obsahu je konzumováno přes chytrou televizi, přes HbbTV, zhruba 14 % přes mobily (bez ohledu na to, zda je k tomu využíván prohlížeč v mobilním telefonu, nebo aplikace) a zhruba 6 % je sledováno prostřednictvím tabletu.
Pokud jde o celkový čas sledování videoobsahu přes digitální platformy, zhruba něco přes čtvrtinu obsahu bylo sledováno živě, zbývající necelé tři čtvrtiny byly sledovány jako video na vyžádání (VOD).
Trend jednotlivých zařízení a platforem
Z grafu vyobrazujícího podíly jednotlivých zařízení vyplývá, že od ledna 2018 do září 2010 se podíl u tabletů nijak výrazně nezměnil. Mírně vzrostla sledovanost na mobilních zařízeních. Jak se na své přednášce vyjádřil Matt O’Grady, v USA je růst u mobilních zařízení výrazně dramatičtější, a tedy se dá očekávat, že tento trend dorazí i do Česka.
Na druhou stranu se ve shromážděných datech odráží i určitá roztříštěnost, která je výsledkem toho, že jednotliví členové domácnosti už dnes netráví veškerý čas svorně před velkou obrazovkou. Děti se často dívají na něco jiného, kromě televize využívají různí členové domácnosti také třeba mobil nebo laptop – podle toho, čím daná domácnost disponuje.
Měření napříč platformami: české televizní seriály
V další části přednášky prezentovala Tereza Šimečková příklady dvou největších českých komerčních skupin – Primy a Novy – a porovnala seriály Temný kraj (FTV Prima), Ulice (TV Nova) a Černé vdovy (FTV Prima). Z naměřených dat vyplývá, že živá sledovanost je opravdu významná, na druhém místě je odložená sledovanost během 7 dní. To znamená, že pro české diváky je poměrně důležité shlédnout pořad tohoto typu buď živě, nebo poměrně brzy po odvysílání.
Dalším z důležitých závěrů je, že populace 15–24 je jednoznačně mobilní nebo tabletová. Také věková kategorie 25–34 je zaměřená velmi podobně. U starších cílových skupin pak sledovanost přes mobily a přes tablety klesá.
Jakými nástroji měření disponuje Česká republika?
Z technologií uvedených na grafu se v České republice se používá klasický peoplemetr, který se postupně se inovuje. Streaming Meter v Česku není. Podstatné ale je, že je v ČR k dispozici Nielsen SDK. To znamená, že lze změřit jakékoliv vysílání přes jakoukoliv platformu, jakéhokoli vysílatele, který je aktuálně zapojen do Asociace televizních organizací (ATO). Pro sociografické účely se využívá demografizace. Pro tento účel se využívá se i určitý zdroj Big Data. Data Science už je taky ve hře a v České republice se bez něj neobejdeme.
Existují samozřejmě různá řešení poskytující uvěřitelné, transparentní metriky, a tato řešení je potřeba v České republice otestovat a zjistit, které z nich bude nejlépe splňovat poměr cena/výkon. To, které řešení bude využito, ale musí být založeno na dohodě napříč celým trhem – mezi vysílateli, mediálními agenturami a všemi zainteresovanými stranami.
Aktuální metrika, která je na trhu (a je oficiální) zahrnuje crossplatformní měření, vyžaduje ale spolupráci celého trhu na definování, jaká metrika je správná, protože aktuálně existuje metrik několik. Nielsen tedy zastává názor, že metrika musí být jednotná, aby data byla srovnatelná. Téma důležitosti jediné metriky ostatně v rámci své přednášky do hloubky probral také Matt O’Grady.
