HISTORICKÉ MOMENTY V MEDIÍCH: APOLLO 11 NA MĚSÍCI
3. 8. 20223. 8. 2022V době před přistáním slíbil jeden z vedoucích pracovníků CBS časopisu Variety, že zpravodajství jeho stanice bude „největším vysíláním na světě.“ A moderátor CBS News Walter Cronkite v předstihu před vysíláním pro pamětní číslo časopisu TV Guide předpověděl, že jeho zpravodajství bude „nejdražším a nejrozsáhlejším televizním zpravodajstvím v historii.“
Oba měli pravdu.
Ve Spojených státech věnovaly všechny tři televize - a tehdy byly jen tři - misi, přistání a bezpečnému návratu astronautů nepřetržitý přímý přenos. Přibližně 94 % amerických televizorů, které byly v té době v provozu, bylo naladěno právě na přistání na Měsíci. Na celém světě ho sledovalo v přímém přenosu více než 600 milionů lidí ve všech zemích světa - kromě Sovětského svazu a Číny. Nejsledovanější televizní událostí zůstalo až do roku 1981, kdy se princ Charles oženil s Dianou Spencerovou.
Stejně jako byl program Apollo, který přivedl lidi na Měsíc, pozoruhodným technickým výkonem, byla schopnost televize ukázat světu přímý přenos prvního přistání na Měsíci pozoruhodným technickým výkonem. Tři americké televize utratily za pokrytí této mise 13 milionů dolarů, což je v dnešních dolarech asi 103 milionů dolarů. A to nepočítáme peníze, které NASA vynaložila na to, aby se její vesmírný triumf stal i triumfem televizním.
Přistávací modul byl vybaven speciálně vyrobenou televizní kamerou Westinghouse, která byla zakryta ochranným krytem. Signál byl přenášen do Houstonu a poté se okamžitě šířil prostřednictvím satelitů, mikrovln a kabelů do televizních stanic po celém světě. Diváci doma sledovali Armstronga a Aldrina, jak dělají tyto malé krůčky téměř v reálném čase, pouze s 1,25sekundovým zpožděním.
To bylo převratné. Do té doby se většina dálkových televizních segmentů natáčela na film, který se pak musel zpracovat a poslat do studia, aby se vysílal o několik dní později. Přistání na Měsíci bylo nejvýznamnějším počátečním využitím satelitní technologie pro přenos živé události (první přímý transatlantický přenos se uskutečnil v roce 1962 a v roce 1967 mohlo díky satelitnímu vysílání 300 lidí na celém světě (myslím, že tady chybí slovo milion - googlila jsem a některé weby dokonce uvádí, že mělo toto vysílání 400 milionů diváků, tedy ještě o 100 milionů více) sledovat živě vystoupení skupiny Beatles s písní “All You Need Is Love” ve studiu Abbey Road).
NASA již dlouho investovala do toho, aby se z astronautů staly téměř mýtické postavy. Televizní stanice se k tomuto vzrušení rády připojily. CBS angažovala bývalého astronauta Wallyho Schirru, aby se připojil ke Cronkiteovi ve studiu, kde legendární moderátor vysílal 27 z 30 hodin přenosu. NBC postavila repliku lunárního modulu ve skutečném měřítku, aby vysvětlila, jak Armstrong a Aldrin operaci zvládnou. V ABC si spisovatel sci-fi Isaac Asimov povídal s tvůrcem Zóny soumraku Rodem Serlingem a Duke Ellington zahrál původní skladbu “Moon Maiden” (BBC byla smělejší a přes záběry z Měsíce pustila skladbu “Space Oddity” od Davida Bowieho).
Nebyly to však jen úspěchy, které učinily přistání na Měsíci tak zajímavou televizní událostí. Byl to také příběh: Slavný slib prezidenta Johna F. Kennedyho z roku 1961, že na Měsíci přistane člověk a bezpečně se vrátí na Zemi, příprava předchozích misí Apollo, které testovaly vybavení a postupy před úspěchem Apolla 11, a dokonce i vědomí, že triumf, který svět sledoval v přímém přenosu, se může velmi snadno změnit v tragédii. „Z televizního hlediska,“ napsal kritik listu Los Angeles Times k 50. výročí, „šlo o epizodický a dlouhý příběh.“
A v jeho středu byl pokořující lidský úspěch. „Člověk na Měsíci - bože,“ bylo vše, co mohl Cronkite říct, když Armstrong udělal první kroky. „Fíha, panečku.“
Zdroj: mediavillage.com