O chvíle před kamerou se podělili Martin Andree, profesor mediálních věd na Univerzitě v Kolíně nad Rýnem, a Christina Forsgård, zakladatelka Netprofile Finland. Mluvčí se zaměřili na ukázky monopolizace na digitálních trzích a fakt, že digitální svět přestává být spravedlivý a otevřený. Byly analyzovány negativní odpady na mediální ekonomiku a snížené možnosti tvorby hodnot pro značky, hovořilo se o strategiích umožňujících otevření monopolizovaných digitálních trhů, o možnostech, jak podpořit hospodářskou soutěž a vytvořit spravedlivé příležitosti pro digitální růst značek, i o tom, že značky, jež financují důvěryhodná média, podporují místní ekonomiku – a v konečném důsledku i demokracii.
Slavný okamžik televize
Christina Forsgård zmínila okamžik, kdy se televize stala naprosto jedinečným médiem. 20. července 1969 přenášela přistání na Měsíci: „Na chvíli jsme byli jeden svět, jedno lidstvo spojené kouzlem televize. Bylo to víc než technologie, i když televize byla ještě v plenkách, a bylo to víc než zábava. Myslím, že to byl most k nemožnému…“ zavzpomínala. S televizí tenkrát vstoupila do životů lidí masová informovanost.
S nástupem počítačů zase do našich životů vstoupila kybernetická manipulace, která je čím dál větší hrozbou. Umělá inteligence transformovala informace na globální lék, zábavu i zbraň. Informace se dnes používají k propagandě, vyvíjení politického vlivu, informování mas, kybernetické manipulaci, strategické komunikaci i kognitivnímu válčení.
Typickým nástrojem využívaným ke kognitivnímu válčení jsou podle Christiny Forsgård sociální sítě a podobné platformy, zejména čínská síť TikTok, jejíž algoritmy a způsob, jakým pracují, jsou škodlivé. Podle vědců tyto algoritmy negativně ovlivňují způsob, jakým se vyvíjí náš mozek. U mladých lidí, kteří konzumují obsah ze sociálních sítí, vzniká digitální závislost. Dalším vysoce rizikovým faktorem jsou dezinformace ohrožující demokracii.
Odpovědná novinařina zaznamenala pokles. Algoritmy sociálních médií, které řídí AI, přispívají k atmosféře strachu, nenávisti a násilí. „Aniž bychom si toho všimli, mění se způsob, jakým víme, co víme, jak to víme, jak se cítíme a jaký je náš momentální pohled na svět,“ uvedla Christina Forsgård, která vyslovila názor, že platformy ovládly naše myšlení, pohled na svět je v současné době dost pokřivený a demokracie je oslabená.
Co s tím?
Naštěstí mají média, zejména televize a novináři, stále velkou moc. Je ale je potřeba začít myslet na to, aby tato moc byla využívána zodpovědně. Také značky mají moc, kterou musí začít využívat odpovědným způsobem, to znamená využívat zodpovědné platformy. Naopak proti platformám, které nefungují řádně, by bylo potřeba zavést sankce. Některé značky bohužel stále podporují platformy, které neskrývají zlé úmysly. Značky mají moc, mají peníze. S velkou mocí se ale pojí velká odpovědnost. To se ostatně věděl už strýček Ben ve slavné scéně ze snímku Spider-Man, kterou Christina během přednášky zmínila:
Síla televize
Televize není o faktech, ale o emocích. Je o příbězích, které inspirují. Je o kouzlu, které lidi spojuje, o společném prožívání. Namísto osamoceného sledování sociálních sítí na displeji mobilního telefonu lze sledovat televizi společně se spoustou dalších lidí, například během přímých přenosů sportovních zápasů, politických debat či aktuálních zpráv. To je magická síla, kterou ostatní platformy nemají. Televize umožňuje sdílený zážitek v masovém měřítku – a to je nesmírně cenné i v dnešním digitalizovaném světě. Je potřeba zaměřit se na tradiční hodnoty, jako je etika, odpovědnost a důvěra.
Tyto hodnoty přitom vyznává i většina značek. Všechny společnosti mají své hodnoty a rády je propagují, otázkou ale je, zda skutečně jednají v souladu s nimi. Opírat se o své hodnoty je ale nezbytné. Značkám, které to nedokážou, hrozí, že ztratí důvěru svých zákazníků. Christina Forsgård zdůraznila význam značek pro demokracii: „Značky mají rozhodně schopnost sjednotit nás velkými myšlenkami a velkými tématy,“ uvedla. Demokracie ovšem vyžaduje místní média, která vyprávějí příběhy z naší společnosti a podporují náš způsob života. Nestačí jen státem sponzorovaná média, jsou zapotřebí i komerční média, žurnalisté a zpravodajství.
Televize má v této oblasti rozhodně co nabídnout. Je to silné médium, které dokáže lidi zaujmout a informuje je o tom, co se děje v reálném světě srozumitelnou a zábavnou formou. „A je na nás jako na profesionálech a novinářích a podnikatelích a vypravěčích a strážcích značek, abychom udržovali hodnoty, které z televize udělaly to, čím je. Je potřeba zajistit, aby se důvěra nejen udržovala, ale i posilovala, aby se demokracie nejen podporovala, ale i povznesla na vyšší úroveň. A možná se jednou někdo, nějaká dívka nebo nějaký chlapec, bude dívat na televizi, dostávat velké nápady a vzhlížet k nám jako k celému lidstvu a mít ten pocit jednoty s lidmi. A myslím si, že příštích sto let televize bude možná ještě lepších než posledních sto let,“ uzavřela svou přednášku Christina Forsgård.
Světový problém monopolu
Martin Andree v rámci své části představil vizi digitálního světa. Zaměřil se na skutečnost, že digitální média převzala vládu (podíl digitálních médií byl v roce 2024 více než 60 % a odhaduje se, že v roce 2029 bude více než tříčtvrtinový), probral vysoké riziko naprosté ztráty svobodných médií a hrozbu, kterou představuje monopol, nefungující hospodářská soutěž a dominance globálních digitálních gigantů neboli Big Tech.
Webinář je ke shlédnutí na stránkách theglobaltvgroup.
Zdroj: theglobaltvgroup.com
