Mark Ritson nejprve shrnul vývoj reklamních investic do mediatypů v posledních 50 letech, a to s pomocí dat od společnosti Morgan Stanley.Jak doložil, poslední dekáda je výrazně ovlivněna růstem digitálních médií, přičemž mezníkem je zde rok 2000, kdy Google začal prodávat reklamu ve vyhledávání, a rok 2007, kdy se na Facebooku objevila reklama. Růst digitálních médií odnesla podle Ritsona hlavně printová média, naopak rádio a outdoor nebyly z pohledu investic nástupem Googlu a Facebooku a dalších internetových platforem tolik ovlivněny. Přičítá to tomu, že rádio i outdoor jsou už dnes více digitální média. Outdoorové nosiče jsou digitalizované a rádiové vysílání v Británii se z více než poloviny uskutečňuje přes digitální platformy – DAB, aplikace, internet. (O českém rádiu ale tato teze neplatí, zde zatím vládne FM poslech, pozn. red.) Na rozdíl od zmíněných mediatypů se televize zatím růst digitálních médií nedotkl a reklamní investice se dosud televizi dařilo zvyšovat. A to i přesto, že v obecném vnímání mají být dny televize sečteny. „Nikdy v historii médií se neobjevilo tolik nesmyslů, které byly tak diametrálně vzdáleny pravdě. Televize neumírá, ale ten mýtus se úspěšně šíří světem,“ poznamenal Ritson. Fakt, že technologické firmy využívají pro svou komunikaci reklamu v televizi a že investice do televizní reklamy zvyšují, má potvrzovat efektivitu televizního média.
Televizní investice ale Ritson vidí jako cíl, po kterém digitální hráči (představovaní hlavně duopolem Google/Facebook, u nichž Group M odhaduje 85% podíl veškerých digitálních investic) půjdou. „Je jen jedno místo, kde online může brát pro svůj další růst, a to je televize. Je to bitva mezi digitálem a televizí,“ popsal. Technologické firmy se budou snažit útočit nejen na reklamní televizní rozpočty, ale „boj desetiletí“ se podle Ritsona svede i o samotnou televizní obrazovku. Přesněji o „připojenou televizní obrazovku“. Tu totiž vidí jako klíčové médium. „Neříkám, že televizní firmy vyhrají, ale to je hřiště, kde se bude hrát a o které se bojuje. Digitální firmy se do ní budou chtít nepochybně dostat,“ prognózuje. Na mysli ale nemá podobu televizního vysílání z období před deseti lety. Aby stávající televizní společnosti v této soutěži obstály, musí se změnit – musí se digitalizovat. A s ohledem na velikost českého trhu Ritson v následné diskusi zmínil, že velmi pravděpodobně bude možné nadnárodním internetovým gigantům čelit pouze díky kooperaci s mezinárodními televizními hráči nebo asociacemi.
"Poslední desetiletí bylo poznamenáno tím, jak digitální duopol naprosto ničil noviny a vzal si většinu jejich peněz. Příští desetiletí nabídne odlišnou bitvu. Digitální firmy půjdou po televizi."
Mark Ritson
Stávající marketingové myšlení podle Ritsona nadhodnocuje efekt digitálních médií. Ani mobilní video, přestože v posledních letech značně rostlo, není podle jeho názoru rozhodujícím médiem budoucnosti. „Mobilní video je malé, sledujeme ho příležitostně, když nemáme přístup k velké obrazovce,“ popsal. Jak například ukazují data z rozsáhlých výzkumů BARB, ComScore nebo IPA Touchpoints, více než dvě třetiny (71 %) ze všech odsledovaných videí se stále odehrává přes televizní obrazovku (tzv. živé TV sledování) a dokonce i ve skupině mladých lidí (mileniálů) je to téměř polovina (47 %) zhlédnutého video obsahu, která se sleduje na TV obrazovce. Ještě významnější má být vliv televize pro reklamní video obsah, kde většina reklamních spotů (90 %) je zhlédnuta na televizní obrazovce.
Doba, ve které žijeme, označována také jako post-faktická, má mít také svůj díl viny na tom, že se fakta o efektivitě mediálních kanálů přehlížejí. Svůj vliv má i vnímání vývoje mediální konzumace samotnými lidmi z marketingu nebo agenturami, které mají tendenci projektovat vlastní způsoby konzumace médií na všechny spotřebitele. Výsledkem je, že zatímco data ze studie Re-evaluating Media od Ebiquity dokládají, že tradiční kanály (TV, rádio, noviny, časopisy) mají nejsilnější vliv na budování značky (v atributech například jako zásah, cílení, ROI atd.), komunita marketérů a agentur nadhodnocuje efekt sociálních médií a online videa. „Je to střet mezi vnímáním a realitou,“ poznamenal Ritson.
Pro dosažení nejvyššího efektu komunikace v současnosti doporučuje Mark Ritson integrovat více mediálních kanálů. Televize je médiem, které stále dokáže z jednotlivých mediálních nosičů vybudovat nejvyšší zásah (v české populaci sleduje televizi týdně 90 % lidí, měsíčně 96 % lidí). I digitální média hrají důležitou roli, přestože si Ritson myslí, že jejich význam je zveličován a investice do nich jsou nadměrné.
Nakonec zmínil i zjištění, které zastává Les Binet. Binet na loňském setkání AKTV v Praze mluvil o primárním vlivu zásahu na růst značek, o důležitosti share of voice (SOV) a o nutnosti pracovat na dlouhodobé podpoře značek (brand building). (Shrnutí z loňského Binetova vystoupení můžete číst zde). Publikaci The long and the short of it, kterou Les Binet napsal spolu s Petrem Fieldem, doporučil Mark Ritson jako jednu ze stěžejních marketingových publikací, které ovlivní plánování komunikace v blízké budoucnosti.
Zdroj: mediaguru.cz
