Pokračující snahy o zpoplatnění online obsahu, posilování obsahové nabídky na vyžádání nebo nové televizní tematické i rádiové stanice. Rekapitulujeme události na mediálním trhu v roce 2021.
Pokračující snahy o zpoplatnění online obsahu, posilování obsahové nabídky na vyžádání, nové televizní tematické i rádiové stanice, vypjaté situace kolem médií veřejné služby a opětovná nutnost trhu reagovat na nové vlny pandemie covid-19. To je výčet základních událostí letošního roku na mediálním trhu.
Koronavirus, který tolik ovlivnil rok předchozí, provázel dění v médiích i po celý rok 2021. Jeho dopady už ale nebyly tak negativní. Horší situace panovala v prvním čtvrtletí, což bylo znát především na investicích v kinoreklamě (kina byla až do června uzavřená) a venkovní reklamě (přetrvávající nouzový stav a snížená mobilita lidí v ulicích). Od květnového uvolnění se ale začala situace obracet a poptávka po reklamním prostoru napříč mediatypy začala stoupat. To vedlo k tlaku na reklamní prostor, který byl už v létě vyprodaný a tento stav panoval i po celé druhé pololetí roku. Dopad měl také na cenotvorbu pro rok 2022.
Největší tuzemské mediální společnosti, které vycházejí z tradičního mediálního světa, charakterizovaného silným postavením jednotlivých mediatypů (TV, tisk, rádio, online) se snaží transformovat do digitálního prostředí a propojovat mediální nabídku do jednoho celku. Výrazné investice do digitální transformace si naplánovaly Czech News Center, Vltava Labe Media a po příchodu nového majitele, společnosti PPF, razí tento směr i skupina Nova. Ta svou digitální strategii buduje kolem placeného videoportálu Voyo, na který chce prioritně umísťovat některé pořady své původní tvorby a teprve odtud je distribuovat dalšími kanály k divákům. Umístění letitého televizního seriálu Ordinace v růžové zahradě pouze na internetovou platformu je jedním z projevů této strategie.
Přestože český trh je z pohledu chování mediálního publika zpomalen za vývojem v západních evropských zemích, je nepochybné, že i tuzemské mediální společnosti se musejí připravit na dobu, ve které si publikum bude stále více a častěji rozhodovat o tom, co, kdy a kde bude sledovat. Konkurenční skupina Prima nechce zůstat pozadu a má rozpracovaných několik variant své placené online služby. Také Česká televize si uvědomuje, že online prostředí nemůže kvůli prioritám zejména mladé generace opomíjet.
Mezi českými vydavateli stále častěji zaznívá vědomí nutnosti posilovat zdroje příjmů z prodeje internetového obsahu, přestože ty jsou v souhrnu pořád spíš nižší a u tradičních vydavatelů netvoří majoritní zdroj příjmů. Někteří z vydavatelů, nabízející tituly na specificky profilované skupiny čtenářů, se rozhodli kývnout na nabídku společnosti Google a vstoupili do projektu Google News Showcase, který jim má přinést peníze za využívaný obsah. Politika vydavatelů v tomto bodě ale není jednotná, větší vydavatelské skupiny spíše vyčkávají na ustavení kolektivního správce, který by peníze od nadnárodních technologických subjektů přerozděloval mezi vydavatelské subjekty.
Některé tištěné tituly a především časopisy zažívají opatrnou renesanci. Na trh se vrátily dřívější známé značky Instinkt, Marie Claire nebo Mladý svět. Forum 24 uvedlo v srpnu v novinovém formátu tištěný Týdeník Forum. A 11 rozšířilo po celé republice své regionální noviny Náš region. Vydavatelství NextPage Media přibralo do portfolia další tištěný titul a svou růstovou strategii na tištěných titulech staví.
Živo bylo také na poli tematických televizí. Největší komerční skupiny Nova a Prima zahájily vysílání nových stanic Nova Lady, Nova Sport 3, Nova Sport 4, Prima Star a Prima Show. Nové digitální stanice uvedl také Český rozhlas, a to sportovní Radiožurnál Sport a stanici ČRo Pohoda, určenou seniorům.
Na rádiovém trhu byla aktivní také skupina Media Bohemia, která pokračuje v akvizici regionálních rádií a v jejich začleňování do svých rádiových rodin (Hitrádia, Rock rádia, Fajn rádia a síť rádií Blaník). V letošním roce posílila v Čechách i na Moravě. Audio formát na vyžádání (různé typy podcastů) se pak stal dalším typem obsahu, na který mediální provozovatelé napříč celým trhem sází častěji a který se pomalu snaží monetizovat.
Do mediální agendy se také po celý rok dostávala média veřejné služby. V případě České televize šlo především o napětí Rady ČT, která po volbách v roce 2020 doznala nového složení, a generálního ředitele Pera Dvořáka. Situace eskalovala až na podání trestních oznámení na management ČT a na Hanu Lipovskou. Další plánovaná obměna Rady ČT, ke které mělo dojít v prvním letošním pololetí, ale nakonec kvůli záměrným obstrukcím opozičních poslanců do říjnových sněmovních voleb nenastala, a tak doplnění členů Rady ČT bude až na nové sněmovně. Před koncem roku také vzplály emoce v Českém rozhlasu, a to kvůli záměru generálního ředitele René Zavorala jmenovat do funkce ředitelky zpravodajství Jitku Obzinovou. Svůj nesouhlas s tímto krokem vyjádřilo podpisem více než 600 zaměstnanců rozhlasu. Generální ředitel nakonec od svého záměru ustoupil.
Detailní výčet událostí roku 2021 zde.
Zdroj: mediaguru.cz
