Loni na podzim zprovoznila společnost Dramedy Productions nové filmové studio, které vybudovala vedle svého původního studia v pražských Kbelích, kde postupně rozšiřuje svoji působnost. Nové studio je vystavěno tak, aby vyhovovalo nárokům na natáčení televizních show a formátů televizní zábavy. Téměř ihned po dokončení výstavby studia v něm začala natáčet TV Nova. O dalších plánech Dramedy Productions, stejně tak jako o trendech v oblasti televizní produkce a také o dopadech loni přijatého zákona o audiovizi jsme mluvili se spolumajitelem společnosti, Filipem Bobiňskim.
Loni na podzim jste oznámili, že Dramedy Productions dokončuje výstavbu nových filmových studií, a to v areálu v pražských Kbelích, kde už jedno studio vlastníte. Je nové studio už zkolaudované a podařilo se vám sehnat nájemce?
Studio je zkolaudované a hotové a nájemcem je na několikaleté období televize Nova. Už zde natočila dva zábavné projekty. Nové studio má 1250 metrů čtverečních a je postavené tak, že se v něm dají točit projekty tohoto typu. Máme jedno z nejvyšších studií v Česku, má 15,5 metrů světlé výšky, což je speciálně pro entertainmentové formáty vhodné. V novém studiu se dají natáčet i živé přenosy, je odhlučněné a k dispozici je i zázemí pro produkci, výpravu, kostymérny a herecké šatny, a nebo jídelnu v celkové velikosti 700 metrů čtverečních.
Původní studio s plochou 920 m² prošlo renovací, přidalo se k němu nové studio, zároveň teď sedíme v prostorech, jejichž obě patra lze také pro natáčení využít. Kolik studiového prostoru má Dramedy celkem k dispozici?
Celkem jde o tři objekty, jako studia nyní používáme více než 3000 metrů čtverečních čisté plochy bez zázemí. V budově kde nyní točíme pro TV Prima námi vytvořený seriál Polabí máme potenciál ještě dalšího rozšíření pro seriálové natáčení a připravujeme rozšíření zázemí k „malému” (920 m²) studiu. Máme ale ještě další navazující pozemek, kde plánujeme jedno až dvě další studia.
Některé z prostor pronajímáte, některé využíváte pro svoje potřeby. Pokud bychom to měli zprůměrovat, v jakém poměru je nájem versus vlastní využití?
Teď je víc prostor v pronájmu. Seriál Polabí, který se natáčí v dekoracích převážně bytů a prostor kancelářského typu, se nám podařilo dobře postavit tady v této třetí budově, která má nižší výšku než klasické studio.
Naznačil jste plány na to, jak byste se chtěli ještě rozrůst. Jak kalkulujete s kapacitou odbytu? Podaří se ji naplnit?
Zatím vidíme užitek pro naše projekty i zájem o pronájem, ať už ze zahraničí nebo u nás. Vzhledem k tomu, že prostory jsou v dobrém místě v Praze, které se rychle rozrůstá, tak jsme přesvědčeni, že kapacitu naplníme.
Máme ještě další navazující pozemek, kde plánujeme jedno až dvě další studia.
Filip Bobiňski
Filmové ateliéry na Barrandově se označují jako největší ve střední Evropě a v Česku. Jak vychází srovnání vašich studií s těmi barrandovskými?
Na Barrandově je více studií s velkou světlou výškou a dají se propojit, aby byly rozměrově ještě větší. Naše nové studio je možná ještě o půl metru vyšší, ale je jedno. My se nesnažíme konkurovat Barrandovu s velkými hollywoodskými projekty, kde se například spojí dva ateliéry dohromady do obřího ateliéru. Zaměřujeme se na segment TV seriálů, minisérií a na televizní zábavu. Nebo pro české a evropské filmové projekty. A poskytujeme prostor blízko centra, s rozvíjejícím se příjemným okolím, kde jsou služby a infrastruktura, nejedná se o industriální park.
Stali jste se díky posledním investicím jedním z největších poskytovatelů ateliérů pro televizní dramatickou a zábavní tvorbu?
To asi ano a naše studia a zázemí jistě kvalitou převyšují to, když si tvůrci pronajmou někde nějakou prázdnou halu. Máme studia vytvořená lidmi, kteří tady sami dělají filmy a seriály, pro lidi, kteří je chtějí u nás také dělat. Promítli jsme do výstavby i svoji dlouholetou filmařskou zkušenost.
Jaká je celková investice do studií?
Celková dosavadní investice včetně pozemků je v hrubém odhadu přes 300 mil. korun.
Kdy vidíte její návratnost?
Přesně specifikovat to nebudu, ale je plánovaná v horizontu zdravé návratnosti realitního projektu.
V současnosti pracujete na seriálu Polabí, který vzniká pro televizi Prima. Ten se natáčí přímo ve studiích, kde se nacházíme. Máte rozpracované ještě něco dalšího?
Ve vývoji máme několik formátů, zatím ale asi nejsou ve fázi, abychom o nich mohli blíže mluvit. Připravujeme mj. také jeden velký mezinárodní koprodukční projekt, jehož financování je už koncipováno podle možností nového zákona o audiovizi. To znamená, že čerpá peníze z fondů Creative Europe, podpořen je naší vlastní investicí, je otevřený i pro menšinovou investici lokálního televizního vysílatele, dále počítá s investicí z audiovizuálního fondu a zhruba z poloviny také s investicí od zahraničních koproducentů. Příběh je zasazen do období Československa ve 40. letech 20. století, dotýká se také poválečného Rakouska a Itálie a posouvá se i do Španělska. Vysílatele jako koproducenta jsme zatím neoslovili, pracujeme nyní především na mezinárodním financování, ale je to projekt, který by mohl zajímat například Českou televizi. V rámci Asociace producentů v audiovizi (APA) jsme usilovali o to, aby díky novému zákonu o audiovizi mohlo vznikat víc větších a mezinárodních projektů.
Nesnažíme se konkurovat Barrandovu s velkými hollywoodskými projekty. Zaměřujeme se na segment TV seriálů, minisérií a na televizní zábavu.
Filip Bobiňski
Posunuly se možnosti spolupráce pro zahraniční platformy typu Netflix nebo Canal+?
Zatím jsme s Canal+ nejednali, ale víme, že jsou teď v Česku aktivní. Předběžně jsme se domlouvali, ale k setkání zatím nedošlo. Pokud jde o Netflix, tak je spolupráce možná, pokud vím, formou koprodukce, ale ne jako tzv. „originals”, kdy by si Netflix vzal projekt celý za svůj.
Před dvěma lety jste naznačoval, že byste se od seriálů rozšířili také směrem k zábavě. Daří se to?
Ano, už jsme do zábavní tvorby hodně investovali a financujeme tým, který rozvíjí jeden zábavní pořad. Máme pro něj vyhlédnuté perspektivní partnerství, tedy vysílatele. Už proběhly i castingy a pracujeme na konkrétnější podobě pořadu. Doufám, že se nám letos podaří natočit alespoň pilotní díl. Jde o mezinárodní show s částečnou lokální adaptací, hodně tedy záleží na kreativním týmu kolem projektu.
Do zábavní tvorby jsme hodně investovali a financujeme tým, který rozvíjí jeden zábavní pořad.
Filip Bobiňski
Už jste zmiňoval nový zákon o audiovizi, který byl loni přijat a od začátku letošního roku vstoupil v účinnost. Jste s verzí, ve které byl přijat, jako zástupce producentů spokojen?
Myslím, že nové znění zákona přináší maximum dosažitelného v rámci současné situace na trhu a názorů ostatních stakeholderů. Při jeho vzniku se střetávalo několik různých pohledů a zájmů. Podle mého názoru může dát audiovizi novou dynamiku a vytvořit šanci, abychom byli i na mezinárodním poli konkurenceschopní a mohli se zapojovat do náročnějších projektů. Tím můžeme být zajímaví pro mezinárodní platformy jako Netflix a další hráče. Nový zákon může pomoct i kvalitě projektů, protože v producentském odvětví, což je byznysově riskantní trh, nastavuje širší a různorodější příležitosti pro financování a potažmo pro rozvoj kreativního know-how. To by mělo dlouhodobě vytvářet podmínky pro kontinuitu tvůrců, kteří své zkušenosti přenášejí do dalších projektů. Jako země potřebujeme dělat byznys s větší přidanou hodnotou, být nejen montovnou, která zatím i v audiovizi - tzv. zahraniční servisní zakázky - dělá největší obrat.
Co z nového zákona nejvíce kreativitě v producentském byznysu pomůže?
Důležitá změna je v tom, že se Státní fond kinematografie změnil na Fond audiovize a bude podporovat i projekty pro tzv. malé obrazovky, což jsou televizní nebo VOD projekty. Nemusí to být ani dlouhé seriály a může jít i o menší série. Významná je také povinná investice VOD platforem, aby 1,5-2,5 % ze svého obratu, které zde vytvoří, znovu v Česku investovaly. To je velmi čistá forma vztahu. VOD platformy se samy rozhodují, co budou vyrábět, ale pokud u nás tvoří obrat, tak zde musí něco dále vyrábět. Třetí důležitou částí je úprava definice nezávislého producenta. Pokud ten získá nějakou podporu od Fondu audiovize, tak je jasně určeno, že jde o peníze producenta, nikoli vysílatele. Znamená to, že práva z prodeje díla (například do zahraničí) plynou i producentům, nejen vysílatelům. To je motivace i pro producenty, aby dělali úspěšné projekty. Celkově tak nový zákon pomáhá vytvářet podhoubí a infrastrukturu pro to, aby firmy podnikající v tomto oboru měly stabilnější prostředí a díky tomu mohly vznikat náročnější a kvalitnější projekty, což by mělo posílit i celkový obrat odvětví.
Kdy očekáváte, že se nový zákon reálně projeví?
Částečně to může být relativně brzo. Fond v nové podobě může začít fungovat v druhé polovině roku a věřím, že řada kvalitních producentských společností bude mít připravené projekty, na které by mohly peníze využívat. Věřím, že se systém rozjede poměrně rychle. O něco delší dobu ale bude trvat než se celé producentské odvětví posune. To znamená, aby firmy ve větší míře investovaly dlouhodobě a aby peníze, které se jim budou vracet, používaly do vývoje. Nějaký čas bude trvat i to, než do odvětví začnou přicházet noví talentovaní lidé, kteří v něm třeba nyní nepůsobí, protože ho považují za podfinancované, z hlediska kariéry neatraktivní. Nový audiovizuální zákon nás podle mého názoru posouvá dopředu. Patří za to díky týmu ministra Martina Baxy a jeho náměstka Michala Šaška. Otvírá nám dveře k tomu, abychom se stali moderní audiovizí 21. století a měli šanci být konkurenceschopní Evropě i ve světě.
Povede to k tomu, že se televize budou víc obracet na nezávislé producenty?
Konkrétně například v případě České televize, která teď nemůže tolik investovat do produkce hrané tvorby, ale je velmi důležitým subjektem na trhu, může vícezdrojové financování umožnit to, že samotná televize investuje méně, ale zároveň se na tvorbě podílí a producent získá další financování jinde, a to nejen u audiovizuálního fondu, ale i z dalších zdrojů, zejména z mezinárodní exploatace. Ale stejné je to pro televize komerční. S menší investicí získají přístup k atraktivnímu českému obsahu, který nebudou platit jen ony samy, protože to jim jejich byznys model a velikost trhu, který obsluhují neumožňuje.
Nový zákon pomáhá vytvářet podhoubí a infrastrukturu pro to, aby firmy podnikající v tomto oboru měly stabilnější prostředí a díky tomu mohly vznikat náročnější a kvalitnější projekty.
Filip Bobiňski
Používají se v současnosti pro natáčení televizní dramatické tvorby víc exteriéry nebo interiéry? Třeba seriál Kukačky, který jste točili pro Českou televizi, působil dojmem, že vznikal hodně v exteriéru.
Na to se mě ptalo už víc lidí. Kukačky byly natáčené asi z poloviny ateliérově. Je to o know-how, jak dekorace nasvítit a udělat tak, aby scény vypadaly jako v reálu. Myslím si, že trend natáčet ve studiích je dnes větší, a také hollywoodské projekty natáčí velkou část ve studiích. Natáčení ve studiu vnímám jako pravou filmařinu. Natočit to tak, aby snímek vypadal jako natočený v reálu, to chce dovednost. Postavit si kameru do reálného prostředí, kde se všechno kvůli natáčení vyblokuje, to - s nadsázkou - umí každý.
Dnes už může v natáčení a tvorbě lokací hodně pomoct umělá inteligence. Využívá se pro tyto účely?
Dnes je velmi progresivní metoda natáčení před LED stěnou, nebo herci hrají před zeleným pozadím a pak se celé scény dodělávají do prostředí města nebo ulice. To je určitě jedna z cest, ale vhodná je spíš pro velké projekty. Není běžné, že by se tak točily evropské nebo české seriály. Je ale pravda, že už při natáčení seriálu Zlatá labuť jsme se snažili uměle vytvořené prostředí využít, ale neudělali jsme to kvůli financím v té míře, ve které jsme chtěli. Jde ale rozhodně o perspektivní využití, který se bude víc objevovat.
Usnadní, nebo zkomplikuje umělá inteligence vaši práci?
Rádi si natáčení „zkomplikujeme“, když nám to rozpočty dovolí a když si to příběh vyžádá. Souvisí to s náročností příběhů a věřím, že mj. právě i nová legislativa umožní vyprávět příběhy náročnějším a zajímavějším způsobem. Měli jsme co dohánět. Za posledních patnáct let se televizní seriály v Česku hodně posunuly a jsou výrazně lepší. Potřebujeme ale jít dál. Teď jsme u těch nejlepších českých pořadů, které získávají i ocenění, většinou na takovém evropském základním standardu. To ale samozřejmě nebude divákovi stačit. Má srovnání díky obrovskému přílivu konkurenční nabídky ze zahraničí. A je to jedině dobře. Musíme se posouvat dál a mít ambici dělat věci na světové úrovni. Ať už formálně, ale především i obsahově. V tom spatřuji naší skutečnou slabinu.
Za posledních patnáct let se televizní seriály v Česku hodně posunuly a jsou výrazně lepší. Potřebujeme ale jít dál.
Filip Bobiňski, výkonný ředitel, Dramedy Productions
Zmínil jste seriál Zlatá labuť, který vysílala televize Nova a který se nedávno podařilo prodat na zahraniční trhy, konkrétně do USA, Kanady a Polska. Se Zlatou labutí je také spojeno natáčení reklamního spotu, který jste vytvořili pro nadaci Dobré víly. Jak k tomu došlo?
Během natáčení seriálu Zlatá labuť se herecké představitelky seznámily s organizátorkami nadační aktivity Dobré víly a na následné charitativní aukci se z rekvizit seriálu Zlatá labuť podařilo vybrat 600 tisíc Kč. Dobré víly se věnují dětem v dětských domovech, kterým se snaží vytvářet chybějící rodinu. Organizátorky nadace se poté na nás obrátily s prosbou, že chystají kampaň na podporu značky Dobré víly a jestli bychom jim nepomohli s natočením spotu. Rádi jsme vyhověli a spot pro ně natočili tzv. „pro bono”, zdarma. Uhradili jsme nutné náklady a velký dík patří režisérovi Bisimu Arichtevovi a celému týmu našich stálých spolupracovníků, kteří pracovali buď částečně, nebo zcela bez nároku na honorář.
Byl to váš první reklamní spot?
Kdysi jsme dělali klasický reklamní spot pro Nestlé. Reklama je ale jiný byznys – my primárně investujeme do hledání nápadu a příběhu, který se pak v rámci vývoje snažíme přetavit do dobrého scénáře. Následně si musíme ohlídat, aby ten byl dobře natočený, podle našich představ. Hledáme partnery a finance k tomu to udělat, a s nimi pak vydělat na užití toho příběhu. V reklamní produkci jde čistě o servis, realizují se představy zadavatele. Ale pokud se na nás někdo obrátí, tak mu rádi s kreativou pomůžeme a spot natočíme, ale sami reklamní zakázky aktivně nevyhledáváme a neplánujeme to.
Filip Bobiňski, výkonný ředitel, Dramedy Productions
Na počátku kariéry pracoval v mezinárodní filmové společnosti Capitol Films v Londýně a ve společnosti EuroArts v Berlíně, kde se podílel na produkci a financování mezinárodních filmových a televizních projektů. V roce 2003 inicioval vznik filmové a televizní produkční společnosti Dramedy Productions. V rámci Dramedy projekty iniciuje a vede jejich vývoj a celkové tvůrčí ztvárnění. Je členem představenstva APA, členem představenstva CEPI a členem International Academy of Television Arts & Sciences.
Zdroj: mediaguru.cz
