Naprostá většina veřejnosti v zemích střední Evropy (Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko) uznává důležitost nezávislých médií, zároveň ale vnímá zhoršující se dopady vlastníků médií a vlád na žurnalistický obsah. Vyplývá to z letošního ročníku studie o svobodě médií ve střední Evropě. Výzkum se uskutečnil pomocí telefonických i online rozhovorů. mezi 6. a 21. březnem 2023 na reprezentativním vzorku 4023 lidí v Polsku, Česku, Slovensku a Maďarsku.
Ze studie dále vyplývá, že obavy ze svobody médií výrazně vzrostly na Slovensku a v Polsku. V Polsku se o svobodu médií obává 71 % respondentů, což je nárůst o osm procentních bodů ve srovnání s loňským rokem. Podle výzkumu jsou to v Polsku a v Maďarsku vlády těchto států, které jsou považovány za největší ohrožení svobody médií. Naopak v Česku a na Slovensku jsou za primární hrozbu považováni vlastníci médií a jejich obchodní zájmy.
Mediální diverzita je vnímána jako relativně vyšší v České republice a Polsku, zatímco v Maďarsku je nižší.
Obavy o nezávislost médií v zemích střední Evropy v letech 2022 a 2023, (neobává se - ani se neobává, ani se obává - obává se), zdroj: Attitudes to media freedom and independence in Central Europe
Hrozby narušující mediální svobodu v zemích střední Evropy, (vláda - mediální vlastníci, inzerenti nebo jejich obchodní zájmy - digitální platformy Google, FB a jiné), zdroj: Attitudes to media freedom and independence in Central EuropeVeřejnost ve státech střední Evropy celkově podporuje nezávislost médií na vládě, odpojení médií od politických stran a zajištění pravdivého, fakticky přesného obsahu. Veřejnost rovněž podporuje transparentnost vlastnictví médií a odkrývání střetů zájmů mezi vlastníky a obsahem. Výzkum ukazuje, že lidé jsou pro to, aby stát posílil legislativu k ochraně svobody a nezávislosti médií. Podporují také Evropskou unii uvalující tresty nebo sankce na vlády, které zasahují do svobody médií.
61 % Čechů nesouhlasí s tvrzením, že mediální vlastníci mají právo říkat novinářům, o čem mají psát nebo mluvit. S tímto výrokem naopak souhlasí necelá pětina populace (19 %). V Česku zároveň ze zkoumaných zemí panuje největší nesouhlas s tvrzením, že vlády mají právo ovlivňovat obsah zpravodajství médií veřejné služby. S tímto výrokem nesouhlasí 80 % populace, naopak souhlasí pouze 8 %. Desetina ani souhlasí, ani nesouhlasí.
Názory na roli vlád: „Vláda má právo ovlivnit obsah zpravodajství médií veřejné služby" (souhlasí - ani souhlasí, ani nesouhlasí - nesouhlasí - neví), zdroj: Attitudes to media freedom and independence in Central EuropeZdroj: mediaguru.cz
