Zdroj: Pixabay.com
AKTUALITY TRENDY ZAHRANIČNÍ

OLYMPIJSKÉ HRY 2024 OŽÍVAJÍ DÍKY MEDIÁLNÍ UMĚLÉ INTELIGENCI

9. 7. 20249. 7. 2024
Umělá inteligence nemůže na olympiádě soutěžit, ale může zlepšit a ověřit vyprávění příběhů.

Olympijské hry jsou mnohem víc než pouhá sportovní událost. Je to přehlídka lidských příběhů, které nás inspirují a fascinují. S rozvojem mediálních technologií se zvyšuje i naše schopnost sdílet tyto příběhy s diváky na celém světě. Umělá inteligence je jednou z technologií, která mění to, jak vnímáme sportovní média, zejména na olympijské úrovni. Umělá inteligence nám může pomoci vyprávět příběh každé hry nebo zápasu, podtrhnout historický význam události a najít způsoby, jak udržet fanoušky zaujaté i po skončení sportovní události.
„Automatizační nástroje založené na umělé inteligenci mají potenciál změnit revolučním způsobem pracovní postupy a zvýšit efektivitu napříč produkčními a editačními procesy – například prostřednictvím automatického generování nejzajímavějších momentů a generativního asistovaného střihu. Kromě toho má umělá inteligence potenciál snížit ekologickou stopu vysílatelů díky nižší spotřebě energie a fyzického prostoru.“ 

Olympijská AI agenda, duben 2024

Od minulosti k současnosti


Od samého počátku moderních olympijských her v roce 1896 (v Aténách) jsou lidé hrami fascinováni. A s každou novou érou byly využívány nejnovější technologické inovace, aby se hry dostaly k divákům po celém světě. První přenosy z této sportovní události se odehrávaly prostřednictvím filmových týdeníků v kinech. Rozhlas začal s živým přenosem v roce 1924 (Paříž), tedy před 100 lety. Možná vás překvapí, že televizní přenosy započaly v roce 1936 (Berlín), a to prostřednictvím jakéhosi uzavřeného systému, který umožňoval přenos her na veřejných místech v blízkosti stadionu. Do dalších zemí se vysílání dostalo až po olympiádě v roce 1960 (Řím).

V roce 2001 byla zřízena společnost Olympic Broadcasting Services (OBS), jejímž hlavním posláním je fungovat jako hostitelská vysílací společnost pro olympijské hry a zprostředkovávat divákům po celém světě obraz a zvuk. Tento svůj úkol začala plnit u příležitosti olympijských her v Pekingu v roce 2008 a od té doby odpovídá za hlavní infrastrukturu a mediální služby související s každou olympiádou. Pro OBS jsou charakteristické neustálé inovace při každých hrách. Tak je zajištěna kvalita a spolehlivost v době, kdy se mediální technologie rapidně mění.

Umělá inteligence je součástí těchto změn. V závislosti na tom, o které specifické technologii AI hovoříme, můžeme říci, že AI byla poprvé použita společností OBS na olympijských hrách v roce 2018 (Pchjongčchang), kde byla použita pro označování obsahu, doporučení a překlad do jiných jazyků. Byla využita také v několika dalších oblastech her, například v systémech pro záznam času a v rámci biometrické analýzy výkonů sportovců.

Paříž 2024...


Podle OBS budou dvoutýdenní olympijské hry v roce 2024 zatím technologicky nejvyspělejší. Olympiáda bude kompletně nativně produkována v UHD HDR – spolu s pohlcujícím zvukem 5.1.4 s využitím více než 1 000 kamerových systémů a 3 600 mikrofonů.

OBS vyprodukuje více než 11 000 hodin obsahu a zpracuje více než 3 000 UHD a HD feedů v rámci IBC (International Broadcast Center). Bude spravovat více než 80 různých distribučních kanálů. IBC bude pokrývat plochu přibližně 40 tisíc metrů čtverečních, což je o 13 % méně než při hrách v Tokiu, které se konaly v roce 2020. Podporováno bude celkem 36 různých vysílacích areálů v místě konání.

OBS to – velmi překvapivě – zvládá s pouhými asi 160 zaměstnanci na plný úvazek. Během samotných her se základní skupina rozšíří na více než 8 tisíc lidí z více než 110 různých zemí. Jedná se o neuvěřitelný organizační a technologický úspěch, který je s každou olympiádou čím dál sofistikovanější.

U produkce a distribuce tak rozsáhlé sportovní události hraje samozřejmě stále větší roli také umělá inteligence. Umělá inteligence se bude používat pro automatické stříhání obsahu a popisné označování metadat. Technologie bude využita také k přepisům a překladům rozhovorů pro novináře a k usnadnění vyhledávání obsahu, stejně tak bude sloužit k zajištění titulků/podtitulků v reálném čase pro živé vysílání. Data shromážděná prostřednictvím různých biometrických a jiných senzorů instalovaných v rámci události budou zpracována a poskytnou divákům bezprecedentní informace, často v reálném čase.

Nejpůsobivější ale asi je to, že bude sloužit k vytváření automatizovaných zajímavých momentů pro potenciální distribuci na několik různých platforem, včetně těch, které využívají vertikální formáty. Ty budou generovány na vyžádání na jakékoli úrovni zájmu – od oblasti přes sportovní disciplínu až po jednotlivé sportovce – a mohou být přizpůsobeny náladě nebo mnoha dalším faktorům, které mohou producenti chtít zohlednit.

2026 (Milán) a dále


Technologie umělé inteligence všeho druhu budou i nadále hrát roli v tom, že umožní mediálním společnostem produkovat velké živé události s bohatšími a sofistikovanějšími diváckými zážitky. Dokonce i v oblastech, kde AI již nyní hraje svou roli, lze bez problémů vidět potenciál pro ještě významnější roli. Například klipy a balíčky nejzajímavějších momentů by mohly být generovány pro menší publikum nebo dokonce pro jednotlivého diváka nákladově efektivním způsobem.

Tyto technologie generování nejzajímavějších momentů by mohly zahrnovat ještě relevantnější statistiky a mohly by producentům a divákům pomoci najít ještě zajímavější „perly“ skryté v obsahu. Mohou také pomáhat produkčním týmům vyplnit mezery v rámci události prostřednictvím kontextu v reálném čase nebo informací o sportovní disciplíně, prozatímních výsledcích nebo jiných klíčových dějových liniích. Může přinášet informace v reálném čase s kontextem přímo moderátorům, a tím jim umožnit, aby mohli divákům sdělit ještě více informací.

Může také pomoci produkčním štábům sledovat, co se děje mimo místo konání, a mít 360stupňový pohled na „příběh olympijských her“. Diváci vždy chtějí více a my jsme prakticky na hranicích možností lidského produkčního týmu. Začlenění umělé inteligence do produkčních a kreativních pracovních procesů tedy bude mít zásadní význam pro zajištění ještě lepších diváckých zážitků. Přinese jinak skryté příběhy těm, kteří je chtějí vidět. Je nepravděpodobné, že by umělá inteligence byla někdy použita ke změně „reality“, kterou fanoušek vidí; místo toho by měla sloužit jako funkce umožňující zlepšit naši produkci obsahu.

Obavy z možného dopadu generativní umělé inteligence, která je použita se špatným úmyslem a která vytváří falešný nebo zkreslený obsah, bere MOV (Mezinárodní olympijský výbor), stejně jako OBS a vysílací společnosti po celém světě, velmi vážně. Společnost OBS se výslovně zavázala, že nebude s videem nijak nepatřičně manipulovat.

Jednou z technologií, u které lze předpokládat, že bude v tomto ohledu hrát určitou roli v nadcházejících olympijských hrách, je C2PA (Coalition for Content Provenance and Authenticity), otevřený technický standard poskytující vydavatelům, tvůrcům a spotřebitelům možnost sledovat původ různých typů médií. To bude mít zásadní význam v mnoha oblastech mimo sport.

Mezi olympiádami


Už teď můžeme začít přemýšlet o tom, jak by mohla být AI nápomocná v období mezi olympijskými hrami. Možná to není tak zřejmé, ale sedmnáctidenní událost nestačí k vyprávění životního příběhu sportovce, který se dostal na olympiádu. Ihned poté, co uhasne olympijský oheň, se začíná s přípravami na další hry. Nástroje umělé inteligence, které hledí dál než jen na obsah vytvářený vysílacími společnostmi a zaměří se na sociální platformy a širší „konverzaci“, mohou divákům pomoci prožít celou cestu na olympiádu i po jejím skončení.

Sportovce, města i fanoušky, kteří byli těmto epickým okamžikům přítomni a sledovali je společně v televizi, ačkoliv od sebe byli nesmírně vzdáleni, lze s pomocí pečlivého použití umělé inteligence spojit, a tím zajistit zaujetí fanoušků, jejich aktivní zapojení a udržení zájmu v průběhu celého cyklu.

Ve své podstatě jsou olympijské hry lidskou událostí — umělá inteligence nemůže na hrách soutěžit a nikdy nemůže vyprávět silné příběhy způsobem, který by diváky silně a emocionálně spojil. Role umělé inteligence je však čím dál jasnější. Kromě toho, že nabízí schopnost většího rozsahu a vyšší sofistikovanosti, je načase vnímat AI jako technologii, která divákům přinese více „pravdy“. Umělá inteligence nám může pomoci přinést silné příběhy tím, že nám pomůže najít a prezentovat daleko relevantnější a informativnější obsah než kdykoli dříve.

John Footen je výkonný ředitel, který vede oddělení mediálních technologií a provozu ve společnosti Deloitte Consulting LLP. Je k zastižení na adrese usmediamatrix@deloitte.com.

Zdroj: tvtechnology.com

Načítání dalších...