STUDENTI ČERPAJÍ ZPRÁVY NEJČASTĚJI ZE SÍTÍ, NEJVÍC ALE DŮVĚŘUJÍ ČT

Míra informovanosti mezi středoškoláky klesá, hlavním zdrojem pro příjem informací zůstávají sociální sítě. Jako zdroj informací je ale využívá méně studentů než před čtyřmi lety. Nejvyšší důvěru mají k informacím z televize veřejné služby, ale celých 37 % studentů věnuje svou důvěru zpravodajství na komerčních televizích, jako je Nova a Prima.

Studenti českých středních škol se necítí být příliš informovaní. Pouze 45 % se domnívá, že má dostatek informací o aktuálních společenských a politických tématech. Ve srovnání s rokem 2020 je to pokles o deset procentních bodů (tehdy informovanost udávalo 55 %). U gymnazistů panuje informovanost vyšší než u žáků z učilišť. Polovina gymnazistů se domnívá, že má o událostech dostatek informací. Oproti tomu tento názor sdílí pouze 40 % žáků z učilišť. Vyplývá to z průzkumu JSNS a organizace Člověk v tísni, který pošesté zjišťoval názory a postoje středoškoláků. Realizovala jej agentura Median.

Většina studentů (67 %) nejčastěji čerpá informace ze sociálních sítí. Je ale znatelný rapidní pokles (o 14 procentních bodů) oproti předchozímu měření, ještě v roce 2020 udávalo tuto informaci až 81 % studentů. Studenti většinově deklarují, že si informace ověřují. V případě informací, které neodpovídají jejich názorům na svět, ověřování uvádí 71 % studentů.



Sociální sítě jsou hlavním zdrojem pro sledování zpravodajství, využívá je často i občas až 88 % středoškoláků. Následuje televize veřejné služby (Česká televize) a poté hlavní zpravodajské online servery. Jejich využívanost jako zpravodajského zdroje ale klesla oproti roku 2020 o 18 procentních bodů. Čtvrtým nejvyužívanějším zpravodajským zdrojem jsou komerční televize a poté blogy různých autorů.

Co se týče důvěry médiím, je ČT mezi studenty nejdůvěryhodnějším zdrojem zpravodajství. Až 63 % studentů jí důvěřuje, naopak nedůvěřuje jí 18 %. Ačkoliv většina studentů uvádí, že nejčastěji sleduje zpravodajství na sociálních sítích , důvěra v ně je daleko nižší než u jiných informačních zdrojů. Plně důvěřuje informacím ze sociálních sítí 31 % dotázaných.





Z každodenního užívání aplikací ke komunikaci je v současnosti nejvíce frekventovaný Instagram, který používá často 86 % dotázaných studentů středních škol. Dalších 8 % studentů tuto aplikaci užívá občas. Více než polovina (55 %) studentů je přítomna na sociálních sítích v době, když nemůže spát. Podobný počet (52 %) otevírá aplikace se sociálními sítěmi hned po probuzení. Oproti minulému šetření stoupl podíl studentů, kteří používají sociální sítě během vyučování (33 % oproti 17 %).

Co se týká využití umělé inteligence (AI) ve výuce, 70 % studentů ji považuje za přínosnou, 10 % nikoliv, zbývajících 20 % nemá vyhraněnější názor. Pouze 12 % deklaruje, že se AI již ve výuce aplikuje a jsou s tímto stavem spokojeni. Dalších 8 % říká, že AI již ve výuce v jisté míře používají, ale přáli by si větší využití.

Výzkum zjišťoval další postoje mezi středoškoláky. Celá studie je k dispozici zde.

O průzkumu

Dotazníkové šetření proběhlo na konci roku 2023 mezi dvanácti sty respondenty na 33 středních školách v ČR a nabízí srovnání s šetřeními z předchozích let. Za největší problémy ČR považují středoškoláci zadluženost, ekonomickou situaci a nekvalitní školství a vzdělávání. Polovina studentů považuje současnou pomoc naší republiky Ukrajině za přiměřenou. Pouze 15 % středoškolských studentů si myslí, že mohou ovlivnit řešení problémů ve své obci či v Česku. Zadavatelem průzkumu je vzdělávací program Jeden svět na školách (JSNS) společnosti Člověk v tísni, průzkum realizovala agentura Median.

Zdroj: mediaguru.cz