Zástupci soukromého mediálního sektoru apelují na ministra kultury, aby před změnami v návrhu tzv. velké mediální novely proběhla nejprve diskuse o roli veřejné mediální služby. Bez té nelze specifikovat, kolik financí Česká televize a Český rozhlas na svou činnost potřebují. Vyplynulo to ze společné tiskové konference, na které se poprvé sešli zástupci všech hlavních tuzemských soukromých mediálních oborových asociací, a to napříč mediatypy.
Konkrétně byly zastoupeny Asociace komerčních televizí (AKTV), jejímž členy jsou TV Nova i TV Prima, za vydavatele tisku Unie vydavatelů, Asociace provozovatelů soukromého vysílání (APSV), zastupující komerční rádia, Sdružení pro internetový rozvoj (SPIR) a Asociace online vydavatelů (AOV) za mediální provozovatele působící na internetu.
Zdůrazňovali, že jsou pro zachování médií veřejné služby v českém mediálním prostředí, ale že způsob, jakým se ministr kultury Martin Baxa (ODS) postavil k přípravě návrhu novely, je zaskočil. Proto ho znovu vyzvali k tomu, aby byl návrh novely přepracován.
Podle generálního ředitele Primy Marka Singera zástupci komerčního sektoru již vyčerpali všechny možnosti, jak vstoupit s ministerstvem kultury do debaty o podobě zákonů. „Toto vystoupení soukromých médií je záchrannou brzdou. Pevně věříme, že jde o veřejný apel, mělo by to zajímat volební výbor i parament," sdělil.
Zástupci soukromých médií nechtěli specifikovat své představy o podobě výše poplatků. Zdůrazňovali, že jejich nastavení musí vycházet z definice role veřejné služby v současné době. Nechtějí, aby se peníze pro soukromý a veřejný sektor z reklamy míchaly dohromady, a proto jsou proti reklamě a sponzoring na ČT.
Co zaznělo na společné tiskové konferenci
Marek Singer, generální ředitel TV Prima, prezident AKTV
- Není pravda, že by novela byla konzultována s komerčními televizemi. To by byl správný proces, navíc existuje úspěšný precedens v případě novely zákona o audiovizi.
- Navržená novela zasáhne všechna komerční média. Zadává riziko i z pohledu evropského práva. Absolutní nedostatek specifikace, na co by peníze měly být, může vyvolávat obavy z nepovolené veřejné podpory.
- Od Petra Dvořáka, bývalého GŘ ČT, jsme po mnoho let slyšeli, že potřebuje asi 300 až 500 mil. Kč navíc. Během málo měsíců je to ale o 1,5 mld. Kč navíc, aniž by bylo specifikováno, na co se peníze použijí. Nelze vypsat bianco šek a pak čekat, na co se vynaloží. Na diskusi o roli médií veřejné služby je teď čas.
Daniel Grunt, generální ředitel TV Nova
- Není pravda, že navýšení poplatků dorovnává stav, kdy se od r. 2008 nenavyšovaly poplatky. Komerční televize byly v roce 2009 zásadně zasaženy ekonomickou recesí, kdy celý inzertní trh kles o jednu třetinu a trvalo to téměř dosud, přesto ČT hospodařila s velkorysým předkrizovým rozpočtem.
- Nová definice poplatníka zavádí daň z mobilního telefonu. Může se to řešit elegantněji specifickým přístupem k online službě iVysílání, což je i něco, co nový GŘ ČT chce udělat.
- Je tu reálná obava z destabilizace celého mediálního trhu. ČT hospodaří s poměrně významným výrobním rozpočtem. Jakékoliv navýšení rozpočtu bude znamenat znemožnění výrobních kapacit, zásadní zvyšování cen veškerých výrobních činností.
- Problematicky vnímáme zachování reklamy a sponzoringu na České televizi.
Jiří Hrabák, generální ředitel Rádia Impuls, rozhlasová sekce APSV
- Příjmy Českého rozhlasu jsou teď dvojnásobné než příjmy celého soukromého rádiového trhu, zatímco zásah posluchačů je Český rozhlas 27 % a soukromníci 73 %. To ukazuje na ekonomický poměr v celém rozhlasovém vysílání.
- Nevyhlašujeme boj veřejnoprávnímu rádiu. Je to spíš boj s určitou arogancí ministerstva kultury. Ministr Baxa před rokem důrazně uváděl, že koncesionářské poplatky se nebudou zvyšovat a po roce změní názor, aniž by ho zdůvodnil. Neviděli jsme ekonomickou analýzu a ani to, k čemu mají být peníze použity. Proces měl být opačně.
- V roce 2023/2024 je čas, aby v Česku začala diskuse veřejné služby. Média veřejné služby mají roli v našem prostoru, ale je třeba se znovu podívat, jakou roli mají hrát a je třeba se podívat, jestli lze konkretizovat, co je to veřejnoprávní služba. Jaké prostředky mají používat, kolik programů mají mít. Jde i o otázku hospodářské soutěže. V rádiu se projevuje v soutěži o posluchače, střetáváme se i v soutěži o reklamu (v omezeném množství) a potkáváme se i na pracovním trhu, což v posledních letech sílí. Jsme na stejném pracovním trhu, jako je veřejnoprávní médium. V odhadovaném navýšení ČRo o 600 mil. Kč nemáme šanci konkurovat na žádnou pracovní pozici. Sekundárně si konkurujeme i na trhu marketingovém a mediálního partnerství.
Daniel Sedláček, generální ředitel Media Bohemia
- V celkovém podílu na trhu se naše mediální skupina podobá Českému rozhlasu, máme 300 až 400 lidí, z čehož polovina jsou obchodníci, které ČRo nemá. Diskusi o navýšení měla předcházet kontrola systému hospodaření. Stejného podílu jako ČRo dosahujeme s 20 % zaměstnanců a 20 % nákladů. Je třeba se ptát, zda je služba od ČRo tak cenná a rozdílná od služby, kterou poskytujeme my?
- Transpozice německého mediálního zákona se zabývá i hospodařením médií veřejné služby a stanovuje, aby nebylo produkováno to samé za mnohem vyšších nákladů. To by nás mělo zajímat ještě předtím, než otázka navyšování poplatků bude otevřena.
- Novela je pro mě voláním médií veřejné služby: Dejte nám peníze, my ještě nevíme, na co, ale chceme si zachovat svůj vliv. Mediální trh se mění, mobily nejsou náhoda, protože mé děti si na nich ČT a ČRo nikdy nenaladily.
Michal Hanák, předseda výkonné rady SPIR, místopředseda představenstva Mafra
- Novela se zásadně týká i onlinu, což si asi ministerstvo nemyslí. Koncesionářské poplatky původně vznikly proto, aby pomohly s šířením specifického programu v omezeném prostředí. Online prostředí ale takové vůbec není. Na volném trhu potkáváme veřejnoprávní média, která s námi soutěží nejen o posluchače nebo diváky, ale i o zaměstnance a inzertní příjmy.
- Vadí nám, že novela rozšiřuje výjimky pro umísťovány online reklamy a nepokouší se definovat, na co se peníze použijí. ČT vyrábí i obsah na online, který není vysílán lineárně, ale je uplatňován pouze na internetu. Nerovná soutěž by si zasloužila odbornou diskusi, není to filipika proti České televizi a Českému rozhlasu. Přejeme si mít sebevědomá média veřejné služby, ale tomu nepomáhá, když se návrhy zákonů předkládají tajně.
Libuše Šmuclerová, předsedkyně správní rady Unie vydavatelů, předsedkyně představenstva CNC
- Nikdo z nás si nepamatuje, že by se sešla sestava napříč mediatypy za jedním stolem. Je k tomu řada důvodů, které jsou pro nás všechny společné. Nikdo z nás nechce jakkoli zpochybňovat roli médií veřejné služby, ale předložená novela má řadu chyb. Role ČT a ČRo se v návrhu novely bere velmi úzce, ale ve skutečnosti má dopad do dalších sfér. Nejde jen o lineární vysílání nebo terestriku, ale i o online.
- Jestli chceme, aby ČT a ČRo byly dobrými hospodáři, musí proběhnout diskuse, jaké jsou požadavky na média veřejné služby v daném mediatypu. Požadavky nebyly vysloveny a nemají ani konkrétní naplnění. Co je koncept, který budeme naplňovat? Jaké jsou požadavky a koncepty?
- Třetí otázka je, na co budou média veřejné služby finance používat. Standardní zákonodárce se pak podívá na celý trh, což se nestalo. Proto chceme, aby proběhla diskuse a aby byly nastaveny limity a vyvozeny základní povinnosti pro média veřejné služby.
Ondřej Neumann, Asociace online vydavatelů, šéfredaktor Hlídací pes.org
- Expanze ČT a ČRo do internetových platforem je potenciálním rizikem a velkým varováním do budoucna. Na internetu vyrábějí obě média veřejné služby specifický program, konkurují nám a vytlačují nás. Je třeba, aby bylo definováno, co je veřejná služba, jak moc je potřebná na internetu a je také třeba zachovat mediální pluralitu.
Celé znění společného stanoviska soukromých mediálních organizací si můžete přečíst v souboru níže.
2023 10 17 Společné prohlášení FINAL
Velkou mediální novelou se rozumí navrhované změny Zákona o ČT, Zákona o ČRo a Zákona o rozhlasovém a televizním poplatku, které mají za cíl navýšit televizní a rozhlasový poplatek v případě České televize na 160 Kč a v případě Českého rozhlasu na 55 Kč měsíčně. Součástí navrhovaných změn je i nová definice poplatníka a vztažení poplatku na uživatele chytrých telefonů nebo jiných zařízení pro příjem obsahu. Minulý týden skončilo meziresortní připomínkové řízení novel zákonů o ČT, ČRo a koncesionářských poplatcích a po jeho vypořádání návrh míří do vlády a Poslanecké sněmovny.
Oborové asociace už po oznámení návrhu novely zaujaly k jejímu znění negativní stanovisko. Asociace komerčních televizí (AKTV) krátce po oznámení návrhu novely na začátku září uvedla, že požaduje její stažení z legislativního procesu. Za nepřijatelné označila, že nebyla k diskusím o podobě novely přizvána a že v této podobě narušuje stabilitu mediálního sektoru. S výzvami ke stažení se přidaly i profesní asociace Unie vydavatelů, SPIR a APSV, zastupující soukromý rozhlasový sektor. Asociace online vydavatelů (AOV) dodala, že i vzhledem k novému evropskému zákonu o svobodě médií požaduje, aby byly vytvořeny podmínky pro fungování pluralitního mediálního trhu a aby byly v online prostředí nastaveny férové podmínky soutěže.
Záznam z tiskové konference si můžete prohlédnout zde.
Zdroj: mediaguru.cz