Křivka sledovanosti televize za posledních deset let vykazuje nárůst v posledních dvou tzv. covidových letech, kdy televize byla nejvyhledávanějším zdrojem informací i zábavy. Průměrný Čech či Češka, starší 15 let, sleduje televizi téměř 4 hodiny denně.
„Při náhledu na časovou řadu je patrné, že doba strávená s televizí zřetelně posílila v období lockdownu v roce 2020 a trend pokračuje i letos,“
uvedla tuzemská oborová Asociace televizních organizací (ATO) při příležitosti Světového dne televize, který připadá na 21. listopadu.
Vývoj denního ATS 2011-2021 (leden – říjen) pro CS15+, celý den (hodiny : minuty), zdroj: ATO - Nielsen Admosphere, živá + TS0-3Data dále ukazují, že v prvních deseti měsících roku 2021 sledovalo televizi každodenně v obecné cílové skupině 4+ přes 6,8 milionů diváků (průměrný počet diváků, kteří denně alespoň tři minuty kontinuálně sledovali dané stanice).
Diváci ve věkové kategorii 25-34 a 35-44 trávili lidé u televize podle říjnových dat v průměru více než 2 až 3 hodiny denně.
„Na jednu stranu je možné nárůst sledovanosti v podzimní části roku spojovat s kratším dnem či chladnějším počasím, nicméně rok 2020 ve svých extrémních hodnotách souvisí jasně s pandemií (3h 20 min. u CS 35-44). Letošní rok už není tak extrémní, přesto u zmíněné cílové skupiny přesáhla sledovanost tři hodiny,“
vysvětluje dále ATO.
Vývoj ATS 2019-2021 v měsíci říjen 25-34, 35-44, all TV, celý den – 6:00-6:00, zdroj: ATO - Nielsen Admosphere, živá + TS 0-3Z peoplemetrových dat vyplývá, že proti před-covidovému období (rok 2019) došlo v loňském roce k nárůstu průměrné sledovanosti hlavního zpravodajství o +4 % a v roce letošním dokonce o +6 % na celkových 2,6 milionu diváků každý den v cílové skupině 15+.
„V době covidových omezení výrazně narostl čas strávený sledováním televize, nejzřetelněji pak v období lockdownu. Pandemie ale nebyla jediným zdrojem tohoto nárůstu. Sice výrazně přispěla, ale zcela určitě se nejedná o jediný faktor. K nárůstu celkové doby sledování televize přispívá například rostoucí fragmentace trhu s lepším cílením na jednotlivé cílové skupiny, vznikají nové žánrové stanice, programová nabídka je celkově bohatší, nezanedbatelným benefitem je i stále více vyhledávaná možnost odloženého sledování prostřednictvím HbbTV nebo IPTV,"
sdělila jednatelka ATO Vlasta Roškotová.
Z dat Kontinuálního výzkumu (konkrétně z poslední dostupné výzkumné vlny červenec - září 2021) vyplývá, že většina (45%) domácností využívá pro příjem televize pozemní digitální signál DVB-T2, 19,7% sleduje vysílání přes satelit, 13,4% je kabelově vybavených a téměř 22% domácností sleduje televizi prostřednictvím internetu (IPTV). Internetové připojení má 83% českých domácností.
Hlavní způsob příjmu televize dle jednotlivých platforem (%), zdroj: ATO - Nielsen Admosphere, Kontinuální výzkum 1Q – 3Q/2021Zdroj: mediaguru.cz
