Hlavní zpravodajská relace televize Nova, Televizní noviny, prošla za uplynulých šest let obsahovou proměnou. Teď se připravují další velké změny, tentokrát se zaměřují především na „obal zpravodajství”. Nova už zbourala dosavadní studio, ze kterého Televizní noviny vysílá, a chystá pro svou vlajkovou zpravodajskou relaci novou podobu.
„Měníme kompletně grafiku, znělky, budeme jinak oblékat moderátory,“
avizuje některé z připravovaných změn ředitel zpravodajství a publicistiky TV Nova Kamil Houska.
Řízení zpravodajství televize Nova jste převzal v zimě 2018, do té doby jste byl ve vedení společně s Martinem Švehlákem. Ještě před touto personální změnou jste začali upravovat podobu Televizních novin. V čem spočívala?
Ano, Televizní noviny jsme tematicky začali měnit před pěti až šesti lety. Chtěli jsme, aby se v našem zpravodajství objevovalo víc relevantních zpráv a aby lidé věděli, že se od nás dozví vše podstatné. Nastoupili jsme pozvolnou cestu proměny našeho zpravodajství, kdy jsme z něj chtěli sundat předsudky z dob začátků Novy. Ubylo bouraček a krimi témat, naopak jsme začali víc zařazovat politická a vážnější, chcete-li serióznější, témata. Podle našich zkušeností lidé o informace stojí, my se jim je snažíme předkládat srozumitelnou formou. Televizní noviny jsou pořadem pro širokou masu lidí, proto by měly být srozumitelné pro lidi různého vzdělání, věku i profese.
I přesto mám pocit, že stále je vaše zpravodajství s těmi počátky Novy spojováno a názor, že zpravodajství Novy rovná se bouračky je zakořeněný…
Je pravda, že na to stále narážíme především u mediálních expertů spíše než u diváků. Když minulý týden probíhal summit Biden – Putin, byla to pro nás jedna z klíčových událostí a v relaci jsme ji věnovali i několik příspěvků v jednom večeru. V Ženevě jsme měli svůj štáb a sledovali jsme to celý den na internetu i ve všech našich relacích. To není Nova, kterou by zajímaly jen nehody a bouračky. Jiná věc je, že balíček zpráv, který vybíráme, chceme mít co nejpestřejší, a i to obnáší někdy přinést krimi zprávu, informaci o nehodě nebo nějaký odlehčenější šot. To je nám obecně vyčítáno, ale nejde vysílat 42 minut pouze jen tzv. seriózních témat. Pokud se tedy vrátím k té proměně, tak poměr témat, kterých se v Televizních novinách věnujeme, se za posledních šest let diametrálně změnil. Když jsem na Nově před 18 lety začínal jako politický reportér, tak jsme byli jen dva političtí reportéři a odevzdali jsme každý maximálně jeden šot denně. Tehdy jsme tak ve zprávách měli jen dva politicko-ekonomické příspěvky. Dnes jich máme polovinu zpráv. Proměna je opravdu velká a je daná nejen tím, že se měníme my, ale i tím, že se mění společnost. Nepotvrzují se předpovědi, že lidi nebudou mít zájem o informace. Před rokem jsme začali měnit Snídani s Novou a všichni kolem nám říkali, že jakmile začneme do Snídaně zvát politiky a řešit vážná témata, tak tím pořad utrpí. Teď vidíme, že máme lepší čísla, když nabídneme mix zábavy, což se od nás očekává, ale zároveň vyzpovídáme ministra nebo nějakého politika o tom, co se bude dít. Klíčová je forma, jakou se informace podají. My je chceme podávat zábavnější a srozumitelnější formou.
V čem zábavnost zpracování spočívá?
Naše reportáže by měly být především srozumitelné a měly by mít vedle vážného sdělení i zábavnou složku. To ale neznamená, že se takovým zprávám musíme smát, ten výraz „zábavný“ v tomto jaksi pokulhává, ale že by měly přinášet například něco odlehčeného ze zákulisí nebo se zaměřovat na nějaký zajímavý, byť nepodstatný detail, který je součástí pozadí dané události. Protože i to je podle nás součástí každodenního dění, stejně jako názor obyčejných lidí, a nejen odborníků a politiků.
Lze říci, jak se vaše kroky, kdy jste začali upravovat obsah relace, promítly do podílu Televizních novin na sledovanosti?
Když jsme před šesti lety začali zprávy měnit, tak ano, v té době docházelo k tomu, že podíly meziročně klesaly. Netýkalo se to ale jen našich zpráv. Před dvěma lety se trend začal obracet a pak přišel covid, který zájem o zpravodajství posílil. Je těžké přesně říci, co způsobilo klesající trend – zda to bylo tím, že jsme měnili strukturu zpráv, že vznikaly nové weby a konkurence se tím zvyšovala. Osobně si myslím, že postupná proměna našeho zpravodajství neměla bezprostřední dopad na sledovanost. Ty změny byly velmi malé a postupné a podle mého názoru neměly přímý dopad na sledovanost.
Letos na jaře jste několikrát informovali o tom, že Televizní noviny překročily v podílu na sledovanosti 40 %, což je vysoký podíl a asi nelze čekat, že se udrží kontinuálně. Jaký je pro vás optimální podíl, ke kterému se chcete s Televizními novinami blížit?
Nejsem naivní a neočekávám, že budeme 365 dní v roce dosahovat podílu nad 40 %, ale naším cílem je, abychom se pohybovali kolem této hranice. Za úspěch považuju výsledky 38–39 %, naopak neradi bychom spadli pod 35 %. Důležitý je také trend. I v období, kdy zprávy mají nižší sledovanost – například při MS v hokeji, tak je důležité držet lepší čísla, než která jsme měli při sportovních přenosech v předchozích letech.
Na začátku května jste rozšířili online zpravodajství na webu TN.cz o živé vysílání TN Live. Nakolik toto živé online vysílání ovlivňuje výběr témat pro večerní relaci Televizních novin? Pracujete s představou o tom, jaké události divák během dne zaznamenal, nebo k tomu nepřihlížíte?
K výběru finální podoby večerní relace je třeba přistupovat tak, že velká část diváků na základní informace přes den narazí. Naším úkolem je proto divákům každý večer přinést ucelený sumář toho, co se přes den odehrálo a ukázat jim, jaké věci stojí za zaznamenání. Internet je vhodným médiem v tu chvíli, když se něco děje. Televizní večerní relace umožňuje nabídnout události z nadhledu a dát je do souvislostí. Televizní večerní zpravodajství neobjevuje svět, ale dává ho do souvislostí a vybírá to důležité.
Výběr vašich titulků v Televizních novinách, kterými poutáte na tři hlavní zprávy dne, často neodpovídá tomu, v jakém pořadí jsou zprávy v relaci zveřejňovány. Proč to tak je?
Souvisí to s tím, co už jsem zmínil. Snažíme se nabízet zprávy jako velký mix. Když jsme zkoušeli řadit zprávy tak, že nejprve dáme události z domácí politiky, potom ze zahraničí, potom krimi, tak jsme zjistili, že když něco z toho diváka nezajímá, tak nemá důvod zprávy sledovat. Naopak, když se témata střídají, je to pro jejich tok a zajímavost lepší. Alespoň takovou máme od diváků zpětnou vazbu. Pokud se tedy sejdou dvě důležité politické události, které avizujeme v přehledu zpráv, tak je takto pak za sebou nedáme. Druhá věc je, že se ve výběru hlavních headlinů snažíme vybírat vždy jeden domácí, druhý zahraniční a další třeba nějakou zajímavost.
Z hlavních večerních zpravodajských relací startují Televizní noviny jako poslední v 19:30. Ovlivňuje řazení příspěvků v Televizních novinách to, pro jaké řazení se rozhodnou Události na ČT a Hlavní zprávy na Primě?
Před několika lety jsme si zkoušeli analyzovat, jak k informacím a k otvírákům přistupuje Česká televize i Prima. Zkoušeli jsme varianty, kdy jsme šli proti proudu a náš otvírák nebyl nejdůležitější událostí dne. Za ten jsme vybrali nějakou naši původní zprávu. Pak jsme zkoušeli dávat jen ty nejdůležitější události, což vedlo k tomu, že jsme měli stejné otvíráky jako konkurence. Výsledkem těchto experimentů bylo zjištění, že na sledovanost nemá vliv, pokud vybereme stejné otvíráky jako Česká televize nebo Prima. Dnes tedy volíme takové upoutávky, o kterých jsme přesvědčeni, že jsou ty nejdůležitější, přestože víme, že podobný důraz na ně mohou dávat i konkurenční relace. Navíc víme, že někteří diváci kombinují naše zpravodajství s ČT nebo s Primou a zajímá je, jak událost podáme my a jaké zajímavosti k ní uvedeme.
Víte na základě výzkumů, co diváci od Televizních novin očekávají?
Děláme si průběžné výzkumy a sledujeme i to, jaké reakce nám diváci přímo zasílají. Opravdu se jimi zabýváme a snažíme se o nich přemýšlet. Nemohu odkrýt všechny karty, ale mohu uvést jeden příklad. Když jsme si dělali průzkum, co Čechy zajímá v zahraničním zpravodajství, ukázalo se, že je zajímá, co se děje v USA, v Rusku, Velké Británii, Německu nebo Rakousku.
Kdo je typickým divákem Televizních novin?
Z průzkumů vyplývá, že jsou to většinově lidé střední generace, z regionů, menších měst. Na druhou stranu nám ale v covidové době psala řada mladých diváků, a tím myslím lidí kolem 18 let, co se jim na našem zpravodajství líbí, a co ne. Není to tak, že bychom nedokázali oslovit mladší skupinu, dokonce se snažíme naše zpravodajství tomu přizpůsobovat, abychom měli co nejširší zásah a stejně dobře oslovili lidi ve věku 20 i 60 let.
Loni na podzim, když skupina PPF převzala televizní stanice CME, se řešila otázka možných vlivů nového vlastníka na obsah zpravodajství. Projevila se?
S čistým svědomím mohu říct, že se vůbec neprojevila. Se zástupci vlastníka řešíme technické věci, jako je investice do nového studia, ale obsahově nás nový vlastník neovlivňuje. Neříká nám, co máme, nebo nemáme vysílat. Jednání se zástupci vlastníka je na velmi profesionální úrovni, bavíme se spolu o investicích, rozpočtu, ale ne o obsahu.
Zmínil jste investice do nového studia, které teď připravujete. Co nového se tedy chystá?
Připravujeme v řádu týdnů zásadní změnu celého zpravodajství a publicistiky. Dosavadní studio už jsme zbourali a teď vysíláme z provizorního studia. Stavíme nové studio, které bude mít kompletně nové technologické vybavení. Podobu nového studia navrhuje věhlasný zahraniční architekt. Měníme kompletně grafiku, znělky, budeme jinak oblékat moderátory. Televizní zpravodajství bude vizuálně zcela jiné, a to i ve vztahu k internetu. Výrazně se zmodernizuje.
Projeví se nová podoba zpravodajství i v tom, o čem jsme mluvili na začátku, tedy ve výběru obsahu?
Změny se týkají obalu, koncept zpráv zůstává. Podle reakcí usuzujeme, že je úspěšný. Věřím, že proměnou se posuneme do 21. století. Neměníme jednu obrazovku nebo jednu znělku, měníme všechno.
Bude se měnit složení moderátorských týmů?
Se změnou moderátorů nepočítáme. Moderátorský tým jsme zúžili, Televizní noviny budou moderovat dvě dvojice – Lucie Borhyová a Rey Koranteng a Kristina Kloubková a Martin Pouva. Obecně chceme, aby každá relace měla co možná nejméně moderátorů a aby to byly tváře pořadu, které si lidé snadno zapamatují. Na Západě je běžné, že zprávy moderují dvě dvojice a někdy dokonce jen jedna. Když někdo onemocní, nebo je na dovolené, tak máme řadu moderátorů, kteří mohou zaskočit, ale stabilní dvě dvojice pro večerní Televizní noviny jsou ty dvě zmiňované. Na nich stavíme. Odpolední a Polední Televizní noviny dál moderuje trojice Petra Svoboda, Renáta Czadernová a Veronika Petruchová.
Myšlenka nočních zpráv není na stole?
V plánu to nemáme. Kdysi jsme noční zprávy vysílali, ale prostor tady příliš nevidíme. Nám se to neosvědčilo. Naopak chceme posílit zpravodajství během dne, a to především na webu pomocí TN Live. Zde na rozdíl od nočního vysílání smysl vidíme.
Přestože rozšiřujete kontinuální internetové zpravodajství, zpravodajský televizní kanál spouštět nechcete. Platí to pořád?
Ano, platí, tím směrem se neubíráme.
Přestože byste na to zdroje měli…
To není otázka zdrojů, máme řadu možností živých vstupů, máme regionální redakce. Není pro nás takový problém zpravodajství vyrobit, přestože kdybychom chtěli mít zpravodajský kanál, tak bychom se museli ještě personálně rozšířit. Myslíme si, že zpravodajský kanál postrádá v této chvíli smysl. Investujeme teď do online zpravodajství a do nové podoby televizního zpravodajství.
Jaká je tedy budoucnost televizního zpravodajství? Vidíme, že se televizní i online vysílání prolíná, nemůže to televizní zpravodajství ohrozit?
Na úvod jsem řekl, že televizní souhrn je pořád pro diváky důležitý pro to, aby se zorientovali. V televizním vysílání diváci vědí, že jsou pevné časové body, ve kterých dostanou nějaký souhrn – ve 12:00, v 17:00 a v 19:30. Český divák je konzervativní v dobrém slova smyslu a tyto pevné opěrné body jsou pro něho důležité. Na internetu se nové věci objevují pořád. Proto si myslím, že se internetové a televizní zpravodajství může dobře doplňovat a nemám obavy, že by internet pohřbil televizní zpravodajství. Trochu mi to připomíná dřívější úvahy a představy o tom, že internet vytlačí tištěné noviny. To se nestalo. Lidi pořád čtou noviny, časopisy i knihy.
Zdroj: mediaguru.cz
