V té době netušila, že za pár let napíše ze studií v USA e-mail generálnímu řediteli Markízy a ten ji po osobní schůzce přijme do programového oddělení jako specialistku na akvizice. Dnes vede program nejen na Markíze, ale i na Nově a zabývá se i obsahem pro streamovací služby Voyo. Se Silvií Majeskou jsme se bavili o tom, jak ji ovlivnilo 30 let vysílání televize Nova.
TV Nova v neděli oslavila 30 let od zahájení svého vysílání. Pamatujete si, co jste dělala 4. února 1994, když Nova odstartovala? Tedy pokud jste ji na Slovensku sledovali?
Tím, že nepocházím z Česka, ale ze Slovenska, nemám ty prožitky a vzpomínky, kde jsem zrovna byla a co jsem dělala, tak silné jako kolegové, kteří u toho tady byli. Vnímám to tedy alespoň přes pocity, kdy startovala Markíza na Slovensku. A když teď vytahujeme z archivu materiály a záběry ze začátků Novy, uvědomuji si, že ten nový způsob televizního vysílání znamenal revoluci na mediálním trhu. Nova přišla s něčím úplně novým, stala se jasným inovátorem trhu, a to se za celých 30 let nezměnilo, stále chce nastavovat nové trendy a bavit diváky. Je skvělé, že i za tak dlouhou dobu tu ambici neztratila.
Máte nějaký osobní zážitek ze startu Markízy, která vám přeci jenom asi byla bližší a začala vysílat dva roky po Nově?
Ano a myslím si, že pocity byly velmi podobné těm, které zažívali diváci v České republice, tedy že přišlo něco nového a na tu dobu nevídaného. Celá země přizpůsobovala své denní návyky tomu, co se kdy vysílalo a kdy šly na Markíze oblíbené pořady. Je to silná nostalgie, protože dnes už má divák mnohem širší volbu natož ji má nejen na televizoru ale i v mobilu či počítači. O to víc jsem hrdá na to, že tu Nova stále je a má lidem stále co nabídnout.
V době, kdy startovala Markíza, vám bylo tuším jedenáct let. Mohla jste ji doma sledovat, dovolili vám to rodiče?
Markízu jsem sledovala s ohledem na tehdejší věk. Byla jsem odmala svým způsobem milovník televize, bavilo mě sledovat jakýkoli obsah. Bez ohledu na žánr, a proto jsem moc vděčná, že se mi v této oblasti podařilo uplatnit.
Byla televize vaším vysněným zaměstnáním už od začátku, uzpůsobila jste tomu i výběr svých studií?
Ano, byl to můj dream job, hlavně proto, že jsem vyšla z generace, pro kterou byl nástup komerční televize naprostým fenoménem. Tím pádem mě bavilo sledovat pořady, fascinovalo mě, jak to asi v té televizi chodí, ale profesně jsem se k televizi dostala spíše náhodou. Studovala jsem mezinárodní byznys s marketingem a díky tomu se mi podařilo k televizi přičichnout. Zjistila jsem, že se v ní pohybuji jako ryba ve vodě, že to je přesně to, co chci dělat.
Zdroj: Václav Udatný„Je skvělé, že si Ordinace po přesunu na Voyo nejen udržela svoji stabilní diváckou základnu, ale nabírá i nové diváky. Je fajn, že vedle lineárních kanálů máme i SVOD platformu, která oslovuje také mladší diváky a jimi preferovaný způsob konzumace obsahu,“ říká Silvia Majeská
Teď mluvíte o své stáži v hudební televizi MTV během vašich studií ve Spojených státech?
Ano, tam jsem dostala poprvé možnost sáhnout si na práci v televizi. Dostala jsem se do oddělení, které se zabývalo programingem a akvizicemi, což byla oblast, o které jsem nic netušila. Pomohlo mi to nahlédnout pod pokličku a pochopit základy, jak se to dělá. Měla jsem obrovské štěstí na šéfovou, která se mi v MTV věnovala. Na to, že jsem byla studentka, mi pomohla vnořit se do fungování televize, všechno mi vysvětlila a hodně mě tím ovlivnila. Už tehdy jsem získala pocit, že když se mi podaří v tomto oboru uchytit, budu šťastná, protože televize je něco, co mě opravdu zajímá a fascinuje.
Po návratu na Slovensko jste tedy rovnou nastoupila do Markízy? Jak se vám to podařilo?
Ještě jako studentka jsem z Ameriky napsala e-mail tehdejšímu generálnímu řediteli Markízy Václavu Mikovi a k mému velkému překvapení mi odpověděl a nabídnul mi setkání. Takže jakmile jsem se vrátila do Bratislavy, zajela jsem za ním a prošli jsme můj životopis. Skvěle to do sebe zapadlo, protože hledali někoho na akvizici, já jsem ovládala angličtinu a měla jsem hlad po mezinárodním obsahu. Slovo dalo slovo a ředitel mi dal příležitost nastoupit, za což mu budu navždycky vděčná. Od té doby jsem se pohybovala ve světě Markízy, a tím pádem i Novy.
Od akvizic je to už jen krok k šéfování programu. Dočetl jsem se, že jste na Makríze poměrně brzy dostala na starosti multikanálovou strategii a přípravu prvního tematického kanálu TV Doma. V té době vám bylo pouhých 24 let.
Také se to strašně moc řešilo, jak je možné, že jdu šéfovat nové stanici, když jsem tak mladá? Musím říct, že se to se mnou neslo i další část mé kariéry a neustále mi to někdo předhazoval. Ale ano, bylo to v podstatě dost nevídané, ale já jsem typ člověka, který se snaží překračovat překážky. Dostala jsem se do prostředí, kde se mi naskytly takovéto možnosti. Dodnes jsem vděčná za to, že jsem byla obklopena lidmi, kteří se nebáli mého věku a dali mi příležitost. Když se na to totiž podívám zpětně, určitě mi chyběly zkušenosti, které jsem získala až později díky praxi. Myslím si, že ocenili můj drive a díky tomu mi tu šanci dali.
Kde jste hledala inspiraci při přípravě nového televizního kanálu TV Doma?
Rozhodnutí o tom, jaký kanál budeme spouštět, nebylo na mně. Měla jsem velmi jasné zadání od vedení, protože TV Doma vznikla na základě jasné předlohy, tou byla stanice Acasa z Rumunska. Acasa znamená rumunsky „doma“. V Markíze bylo hrozně moc zkušených kolegů s mnohaletou praxí, takže jsem na to nebyla sama.
Probíhala už tehdy nějaká programová spolupráce s Novou? Multikanálová strategie se uplatňovala i v Praze, jezdila jste tedy do Novy na nějaké stáže nebo porady?
Tehdy jsem ještě kontakty s Novou neměla, i když jsme fungovali v rámci jedné mediální skupiny. Tak nějak jsme se znali, registrovali se, ale primárně jsem na přípravě stanice TV Doma spolupracovala hlavně s rumunskými kolegy. Bylo to dané tím, že jejich TV Acasa byla jasnou předlohou pro náš kanál a v té době jsme měli s TV Doma docela velké ambice včetně lokálního obsahu a lokálních telenovel. Proto jsem jezdila spíš do Bukurešti a účastnila jsem se i natáčení jejich obsahu.
TV Doma nějakou dobu vysílala stejně jako Markíza volně, diváci si ji mohli naladit zdarma. Později ale Markíza přehodnotila svoji distribuční strategii a přešla se všemi svými kanály do placených služeb. V podstatě i v terestrice je zakódovaná. Nebáli jste se toho kroku, nepanovaly na Markíze obavy, že přijdete o diváky?
Určitě to nebylo lehké rozhodnutí, protože tam bylo mnoho rizik. Vedení Markízy se k tomu postavilo jako každý člověk, který je před nějakým těžkým rozhodnutím a porovnává výhody a nevýhody daného kroku. A tady převažovaly výhody. Prostě věřili tomu, že Markíza jako love brand přináší lidem pořady, které jsou oblíbené a sledované, takže zvládne i ten určitý hendikep, že nebudou k dispozici zadarmo. A nakonec se ukázalo, že to tak je. Navíc na Slovensku je situace jiná než v Česku, terestrická televize má penetraci nižší než 10 % domácností. To podle mě také nahrávalo rozhodnutí Markízu zakódovat. Přijde mi to logické.
Jak se potom vyvíjel podíl Markízy na trhu a její sledovanost? Jednu chvíli převzala roli lídra trhu konkurenční televize Joj. Už se Markíza vrátila do čela televizního žebříčku?
Markíza je nejsledovanější televize na Slovensku, za což jsme divákům vděční. Ano, bylo tam určité krátké období, kdy došlo k přenastavení trhu a diváci si zvykali na novou situaci. Ale relativně rychle si to sedlo a trh se vrátil do stejných čísel. Markíza je stále jedničkou trhu jako stanice i jako skupina, a dokonce se jí podařilo čísla sledovanosti vůči minulému roku i navýšit.
TV Doma nebyl jediný tematický kanál Markízy. Jakým způsobem jste vybírali, na co se budou jednotlivé stanice zaměřovat?
Multikanálovou strategii jsme stavěli podobným způsobem, jako nyní fungují streamovací služby, kde si každý divák najde to svoje. Individualizovaly se návyky sledovat obsah prostřednictvím různých kanálů a v Markíze jsme to museli reflektovat. Tematické stanice mají být komplementární k hlavním kanálům. Když na hlavním kanále jde nějaký pořad pro masového diváka, na který zrovna nemám chuť, najdu si alternativu v podobě filmu na tematické stanici. Jiná stanice mi nabídne kriminálku a jiná komedii. Portfolio televizní skupiny by mělo obsáhnout všechny tyto divácké potřeby.
Jak jste říkala, že v určité době Markíza s Novou moc nespolupracovaly, chyběly programové synergie, kdy se to zásadním způsobem změnilo a ta spolupráce se rozjela?
Tu „nespolupráci“ jsem myslela primárně u malých tematických stanic, protože v rámci velkých kanálů Nova a Markíza synergie probíhaly v rámci velkých česko-slovenských projektů. Všichni si pamatujeme na SuperStar, Hlas, Talentmánii a další. Jakmile to bylo možné, především tedy u zábavy, logicky jsme tyto synergie vyhledávali, protože přináší mnoho benefitů. Ale z hlediska hrané tvorby ty trhy fungovaly dost odděleně a k nějaké užší spolupráci došlo až s restartem Voyo, které nakoplo úplně novou dimenzi vzájemných synergií. Tituly Voyo Originál jsou česko-slovenské. A zároveň jsme na Markíze začali před rokem vysílat české krimiseriály a tematické stanice Novy zase některé slovenské seriály. Postupně se tedy snažíme nacházet momenty, kdy je synergie logická.
Ale nedá se říci, že by český a slovenský divák měli stejné preference. Ne všechno, co funguje na Slovensku, se dá přenést do českých televizí a naopak.
Souhlasím, jsou to dva rozdílné národy a každý má svoje specifika. Tím, že fungujeme jako systém lokálních televizních skupin, je naší prioritou reflektovat potřeby lokálních diváků, porozumět jejich potřebám. Prostě jim musíme být blíž než obrovský nadnárodní obsah, ke kterému mají přístup přes streamovací služby. Takže ano, čeští a slovenští diváci jsou rozdílní, ale pak pro ně platí taková ta všeobecná pravidla, že se chtějí bavit, a proto jim nabízíme show, které fungují celosvětově. Každý si ji sice trochu lokálně adaptuje, ale základ je všude stejný.
Můžete říct příklad původního formátu Markízy, který by podle vás nefungoval na Nově a naopak? Pamatuji si, jak obě televize jednu dobu nasadily tureckou telenovelu a na Nově zcela propadla, zatímco na Markíze to byl hit.
Na Slovensku to byl naprostý fenomén. Celkem nás to zaskočilo, až takový úspěch jsme nečekali, i když je pravda, že slovenský televizní trh je historicky postavený na telenovelách. Primárně to ale byly latinskoamerické telenovely jako Manuela, Esmeralda a podobně. Je pravda, že turecká telenovela Tisíc a jedna noc v Česku nebyla zase tak úspěšná. Podle mě to je tím, že Slováci vyhledávají výrazné emoce a český divák do toho potřebuje dát trochu logiku a hloubku příběhu.
Zdroj: TV Nova„Čeští a slovenští diváci jsou rozdílní, ale pak pro ně platí taková ta všeobecná pravidla, že se chtějí bavit, a proto jim nabízíme show, které fungují celosvětově. Každý si ji sice trochu lokálně adaptuje, ale základ je všude stejný,“ konstatuje Silvia Majeská, která vedle programu Novy šéfuje i programovému oddělení slovenské Markízy.
Když ještě zůstanu u původní otázky, fungovalo by podle vás třeba Modré z nebe na televizi Nova?
Podle mě by bylo klíčové, jak by se ten formát uchopil, zda by lidé ocenili, že se pomáhá lidem v nouzi, a potom určitě ano. Otázka je, jak by to bylo zpracované, jaké typy příběhů by Nova nabízela a jakou formou by byly odvyprávěné. Každý formát obsahuje hrozně moc různých parametrů, které lze upravit tak, aby z něj udělaly přijatelnější a konzumovatelnější pořad pro daný trh.
Je pravda, že když jsem před lety porovnával českou a slovenskou verzi formátu Farmář hledá ženu, byl mezi nimi výrazný rozdíl.
Ano, a když zůstaneme u tohoto konkrétního formátu, on měl několik různých forem i na Slovensku. V rámci dramaturgické úpravy se s ním dá hodně pracovat. Záleží na tom, po jakých typech lidí sáhnete v castingu, jakou dynamiku vyprávění příběhu zvolíte, jaký střih, jakou hudbu zvolíte. Čili jde uzpůsobit pro různé televize a různé věkové skupiny a do jaké míry se to podaří trefit do vkusu dané divácké skupiny, na tom záleží úspěch celého projektu.
Kdy nastaly takové ty užší personální synergie mezi Markízou a Novou? A jak jste se vlastně jako programová ředitelka Markízy dostala do Novy?
Začalo to tím, že jsem měla na starosti nákup akvizic pro Slovensko i Českou republiku. Zahraniční nákupy se pro obě skupiny dělají velmi podobně a je přirozené, že ten nejlepší obsah chtějí vždycky všichni, takže ve vedení CME vznikla myšlenka, že by bylo logické nákupy dělat společně. Takže jsem zastřešovala nákupy pro oba trhy. A z toho to pak nějak vyplynulo, ale to není úplně otázka pro mě, proč jsem dostala možnost vést program i na Nově. Stále cítím velkou pokoru, protože český trh je větší, ale v Nově pracují nesmírně zkušení a pracovití lidé, takže je pro mě ctí, že jsem tu možnost dostala.
Jak to prakticky probíhalo, ty vaše námluvy s Novou? Začala jste jezdit víc do Prahy „osahávat“ si programming Novy?
Ono to bylo zrovna v době, kdy byla pandemie koronaviru, takže jsme všichni byli na home office a fungovali přes videokonference. Ale jakmile to bylo možné, přesunuli jsme se s celou rodinou do Prahy, což také nebylo jednoduché, protože máme tři malé děti. Aktuálně žijeme tedy v Praze a naštěstí fungují nové technologie, které nám umožňují pracovat na dálku a být ve spojení. Na Slovensku v Markíze mám úžasný tým lidí, s nimiž se známe dlouhá léta, takže potom ta spolupráce může fungovat i takto na dálku.
A prakticky to rozdělení funkcí programové ředitelky Markízy a Novy funguje jak? Máte rozdělené časy nebo dny, kdy se věnujete Markíze a kdy Nově? Není to trošku schizofrenní?
Už jsem byla navyklá na určitou multikanálovou strategii, takže jsem do ní jenom přidala další skupinu stanic. Ono se to nedá nějak časově definovat, protože televize je strašně dynamický byznys. Vysíláme 24 hodin denně a permanentně se něco děje. Pokaždé přijdou nějaké podněty, s nimiž nepočítáte a musí se to hned řešit.
Nejste jediným manažerem Novy, který má zároveň stejnou funkci v Markíze. Podobně to má například technický ředitel Josef Uher, odbavování vysílání všech programů Novy i Markízy se dělá společně z Prahy. Je zajímavé, kam až ta synergie mezi oběma televizními skupinami došla. Kdy jste se rozhodli nechat ty dvě televize takhle vzájemně prorůst?
On to asi není jenom případ Novy a Markízy, takhle funguje řada firem působících zároveň na českém i slovenském trhu. Je to dané minimální jazykovou bariérou.
Konec konců, výsledkem takové synergie je i streamovací služba Voyo, kterou se podařilo v posledních letech nastartovat do obrovského růstu. Na začátku mu pomohl přesun Ordinace v růžové zahradě 2 z lineárního vysílání výhradně na Voyo. Zároveň tím ale vznikl problém hlavnímu kanálu Novy, protože konkurence obsadila úterní a čtvrteční sloty, kterým do té doby neotřesitelně vládla právě Ordinace. A i když se teď Nova snaží si tyto sloty opět „vzít zpět“, jak řekl v podcastu Aust na webu Médiář šéf vývoje obsahu Voyo a TV Nova Michal Reitler, bude to těžké. Myslíte si tako zpětně, že přesun Ordinace z Novy na Voyo byl správný krok?
Z mého pohledu to byl správný krok. Je skvělé, že si nejen udržela svoji stabilní diváckou základnu, ale nabírá i nové diváky. Je fajn, že vedle lineárních kanálů máme i SVOD platformu, která oslovuje také mladší diváky a jimi preferovaný způsob konzumace obsahu. Máme zkušenost, že diváci, kteří si vyzkouší Voyo, sledují náš obsah dokonce ještě více než v lineárním vysílání, protože si můžou sami naplánovat, kdy budou co sledovat.
A stále platí, že se Ordinace od těch dílů, které se natáčely už jen výhradně pro Voyo, nikdy, ani třeba zpětně po dvou letech, neobjeví v lineárním vysílání, třeba na tematických kanálech Novy?
Nikdy neříkej nikdy.
Právě, strategie televizí ohledně prémiového obsahu v SVOD se mění. Alex Ruzek, vaše předchůdkyně na Nově, nyní vede program na konkurenční Primě a v nedávném rozhovoru pro MediaGuru.cz připustila, že Prima už od původní představy, že některé originální formáty zůstanou pouze na streamovací službě Prima+, upouští. Že chtějí využít všechny způsoby monetizaci obsahu od prémiového uvedení na SVOD po lineární vysílání s klasickou televizní reklamou.
My se od začátku netajíme tím, že naše strategie je primárně založena na tom poskytovat obsah divákům všemi distribučními kanály. Takže je asi přirozené, že tento obsah divákům v jistý moment představíme i v lineárním vysílání. Otázka je, kdy a jakým způsobem to uděláme.
Máte v tom už nějak jasno? A nemyslím tím jenom Ordinaci, ale třeba tituly jako Iveta z produkce Voyo Originál. Když jsem se před časem bavil s Danielem Gruntem, dnešním generálním ředitelem Novy, říkal mi, že některé tituly opravdu zůstanou pouze na Voyo, ale situace na trhu se mění.
Je jasné, že musíme držet krok se světovými trendy, ale nemůžu vám říct přesně, co se stane za rok nebo za několik let. Myslím si, že je strašně důležité, abychom zůstali flexibilní a reagovali na vznikající potřeby. Analyzujeme si všechny možné scénáře a snažíme si z nich vyhodnotit správné kroky. Plány máme a budeme naše diváky určitě včas informovat.
A když tedy zůstanu u nasazování formátů z Voyo do lineárního vysílání, Voyo Originály byste asi dávali na hlavním kanálu Novy.
Určitě ano, to je produktová řada, kterou vytváříme pro masového diváka, takže v případě, že by šly do lineárního vysílání, byla by to hlavní stanice.
Prastaré díly Ordinace už léta vysíláte na tematických kanálech, nyní na Nova Lady. Mohou tedy divačky doufat, že ve chvíli, kdy v tomto archivním vysílání dojdete do dílu, který už vznikal pouze pro Voyo, se tato pokračování objeví i na Nova Lady?
Archivní díly Ordinace vysíláme každý den i na hlavním kanálu Novy po Poledních Televizních novinách. Samozřejmě se to může stát. Mohla bych vám teď říct, že se to nikdy nestane a za šest měsíců bychom je tam nasadili. Aktuálně s tím nepočítáme, ale v případě, že se situace změní, nové díly Ordinace nasadíme i do lineárního vysílání.
Velkým fenoménem českých televizí jsou kriminálky, zároveň se poslední roky řeší, zda jich už není na obrazovkách českých televizí příliš. Nový generální ředitel ČT Jan Souček už v době své kandidatury prohlašoval, že ČT vysílá moc kriminálek a chce jejich počet snížit. Co si myslíte o tomto fenoménu vy? Je v českých televizích „překriminálkováno“?
To je podle mě strašně zjednodušený pohled a závěr, protože kriminálek je mnoho různých druhů. Máte seriály, které pracují s uzavřenými epizodami a potom ty, u kterých se děj táhne přes všechny epizody. Některé seriály jsou temnější, jiné až komediální. Ta škála je tak široká, že říci, zda je kriminálek v televizích příliš mnoho, by bylo zjednodušené. Nakonec vždycky záleží na tom konkrétním programu a seriálu, který vám tvůrci nabídnou, navíc může být napsaný a zpracovaný mnoha různými způsoby. Pokud jde o dobrý příběh a je dobře zpracovaný, věřím, že má ve vysílání své opodstatnění. Na Nově to nemáme tak, že bychom chtěli zaplnit určitý počet dní kriminálkami, je to o nabídce určitého mixu. Potřebujeme, aby se s námi diváci mohli zasmát, možná i vyplakat, zažít napětí, dobrodružství, vzrušení, prostě nějaký prožitek. Kriminální příběhy proto mají v programu svoje místo a Nova má opravdu silné tituly jako Policie Modrava, Odznak Vysočina, Kriminálka Anděl nebo teď Policii Hvar. Pracujeme i na dalších, tento žánr je populární a úspěšný. Soustředíme se na to, aby to byly silné příběhy, a ne aby to bylo zaškatulkované tak, že to je jen ‘další‘ kriminálka.
Zdroj: Václav UdatnýKde bude Nova za pět let a bude hlavním distribučním kanálem obsahu lineární televize nebo už Voyo? „Myslím si, že za pět let nedojde zase k tak velké změně oproti tomu, kdybyste se zeptal, jak to bude vypadat za dalších 30 let. To už by bylo o výraznější diskusi. Domnívám se, že postavení lineárních kanálů se za pět let až tak nezmění,“ míní Silvia Majeská.
Nemáte ambici vytvořit krimiseriál, který by měl přesah mimo český a slovenský trh, o který by projevily zájem i zahraniční televize? Nova často vysílá zahraniční seriály jako Kriminálka Las Vegas, Kriminálka Miami, Kriminálka Kolín… Nejde vytvořit něco podobného, co by si z českého trhu koupily televize odjinud?
Určitě jsme tomu otevření a máme už několik aktuálních příkladů v rámci celé skupiny, kdy obchodujeme naše tituly do zahraničí, ať už jde o formát jako takový, nebo jeho finální verze. Zrovna o prodeji některých našich seriálů jednáme. Pokud se objeví šance a někdo projeví zájem, nemáme problém mu náš seriál prodat.
CME vlastní televizní stanice nejen v Česku a na Slovensku, ale i v dalších zemích střední a východní Evropy. Existuje mezi nimi podobná programová spolupráce jako mezi Markízou a Novou. Říkala jste, že jste v době příprav kanálu TV Doma hodně spolupracovala s rumunskou Pro TV. Přebírá Markíza a Nova úspěšné formáty i od dalších stanic CME?
V rámci CME jsme na úrovni programových oddělení ve velmi úzkém kontaktu. Považuji za obrovský benefit, že máme v našich skupinách řadu velkých profesionálů, lidí, kteří mají bohaté zkušenosti. Tím pádem dokážu mnoho věcí nasdílet mezi kolegy, neustále si vyměňujeme různé poznatky. Teď například Voyo Adria přebírá seriál Sex O´clock, slovinská televize si zase adaptovala seriál Pan profesor podle předlohy adaptace Markízy a českou verzi si vytvořila i Nova.
Vaše předchůdkyně na Nově Alex Ruzek loni na podzim nastoupila jako programová ředitelka v konkurenční Primě. Co jste tomu říkala? Bylo to pro vás překvapení?
Alex pracovala v televizi dlouhá léta, je to zkušená profesionálka. Známe se spolu hodně dlouho, je zkušená a šikovná, takže mě to vůbec nepřekvapilo.
Teď programujete proti sobě. Berete to jako osobní souboj?
Určitě ne. Obě jsme profesionálky, vážím si jí a věřím, že stejně jako já tady, i ona se bude snažit na Primě dělat maximum pro to, aby jejich formáty byly úspěšné.
Jaká jste jako televizní divák? Co sledujete v televizi a na streamovacích službách, pokud zrovna máte čas? A nebavme se jen o programech Novy nebo Markízy.
Když mám čas, snažím se konzumovat všechny naše věci, a když si najdu ještě další čas navíc, což je někdy v hluboké noci, záleží to na tom, na čem se shodneme s manželem. Většinou sledujeme něco, co se líbí oběma, takže to jsou různé kriminální seriály, dobrodružné seriály, většinou oddychovky.
Váš manžel je režisér, dokážete si vůbec při sledování seriálů odpočinout? Netrpíte profesionální deformací, takže při sledování vlastně stále pracujete, když se oba pohybujete v oboru?
Je pravda, že si všímáme některých věcí, kterých by si jiní asi úplně nevšimli, ale zároveň jsme prostě také lidé, kteří jsou někdy unavení a potřebují vypnout hlavu. Věřte, že se nám to stává a necháváme se unášet příběhem tak jako každý jiný divák a stejně jako jiní hodnotíme, co se nám líbilo a co ne. Kouzlo toho našeho společného sledování je v tom, že na konci z toho máme každý nějaký pocit a názor. Kromě toho se také dívám ráda na ženský obsah, který mě často inspiruje do práce, hlavně pak pro Slovensko, kde fungují silné ženské příběhy.
Co říkáte na segmentování publika, kdy se každá ze tří velkých televizních skupin v Česku může prohlašovat za lídra trhu?
No není to krásné, když je každý vítězem? Třeba na Slovensku cílí všechny komerční televize na stejnou věkovou skupinu diváků. Zároveň je asi úplně normální a přirozené, a ve světě to tak funguje, že každá televize má svoji strategii a potřeby, na které se soustředí a chce v nich být nejlepší.
Nova slaví 30 let od zahájení vysílání. Kde byste ji chtěla mít, až bude slavit 35 let?
Čekala jsem, že se zeptáte, jaká bude, až bude slavit 60 let.
No, on se televizní a mediální svět vyvíjí tak překotně a teď nám nastupuje umělá inteligence, že i pět let je docela dlouhá doba.
Věřím, že se nám bude dařit s digitální transformací, kterou Nova rozběhla díky Voyo, a že náš obsah bude nejvyhledávanější. Že diváci budou mít jistotu, když si pustí něco od Novy, že to bude kvalitní. A také věřím, že se nám podaří využívat naplno nové technologie, které zrychlí výrobní procesy. Nejdůležitější bude, aby byl divák spokojen a trávil u našeho obsahu co nejvíc času.
Bude mít klasická televize a lineární vysílání za pět let stejné postavení jako dnes? Nebo se budou diváci přelévat spíše k Voyo? Bude tím hlavním obsahovým kanálem Voyo, nebo TV Nova jako lineární kanál?
Myslím si, že za pět let nedojde zase k tak velké změně oproti tomu, kdybyste se zeptal, jak to bude vypadat za dalších 30 let. To už by bylo o výraznější diskusi. Domnívám se, že postavení lineárních kanálů se za pět let až tak nezmění, i když samozřejmě pozorujeme trendy v západní Evropě a vyspělých trzích, ať už jde o penetraci televizorů připojených na internet, nebo předplatitelů streamovacích služeb. Ale co asi cítíme všichni, je takový ten blok diváků z toho obrovského výběru obsahu a možnosti volby při sledování pořadů. Těch možností je už tolik, že si už vlastně nestíháme vybrat, a proto si myslím, že se vrací hodnota lineární televize, kde divákům někdo ten obsah předvybere a oni se už nechají jen bavit.
S tím mám osobní zkušenost. Často se mi stává, že se přistihnu, jak 20 minut vybírám, co si pustím ze streamovací služby, že vlastně ztratím polovinu času, který jsem chtěl věnovat sledování a pak to raději vypnu.
Ano, a proto tu jsou lineární televize, které zapnete, a už tam běží nějaký obsah, který vás může zaujmout, a nemusíte trávit čas tím výběrem. Proto věřím, že tu lineární televize budou i nadále.
Zdroj: televizniweb.cz
