PROMĚNY NÁKUPNÍHO CHOVÁNÍ: JAK ČEŠI ŠETŘÍ A CO BUDE DÁL?

Až 93 procent Čechů šetří. Přechází k levnějším značkám a v některých kategoriích se ceny v promoci staly standardem, ukazuje analýza NIQ.

Naprostá většina Čechů, tedy 93 procent, přijala opatření, jimiž se snaží ušetřit. Ukazuje to analýza proměn trhu s rychloobrátkovým zbožím společnosti NielsenIQ (NIQ). Došlo k nim v posledních dvou letech kvůli nebývalému nárůstu cen a posunu nákupního chování založeném na inflačních obavách s negativním dopadem na poptávku. Ve třetím kvartálu letošního roku se sice podle NIQ propad prodaného množství potravin a drogistického zboží zpomalil a činil „pouze“ 3,3 procenta, stále ale značí setrvávání spotřebitelů v úsporném nastavení. Nejvíce se to projevovalo u kategorií zaměřených na děti a péči o domácnost.



Čeští nakupující nadále preferovali diskontní prodejny, jejichž tržby ukázaly více než 15procentní meziroční růst a jako jeden z mála prodejních kanálů zaznamenaly nárůst i co se týče objemu prodaného zboží. To je trend napříč evropskými státy, v Česku doplněný oblibou přeshraničního nakupování.

„Jak potvrzují naše data, není výjimkou, že jsou ceny v Polsku i o třetinu či více příznivější. To je příklad dětských plen, mléčných produktů, jako jsou sýry nebo jogurty, nebo například cigaret. Není tedy divu, že Češi, kteří to za hranice nemají daleko se tam vydávají nejen natankovat levnější pohonné hmoty, ale i doplnit zásoby,“

uvedla Romana Duníková z NielsenIQ.

Češi také nadále pokračují v přechodu k levnějším produktům a značkám. Často jsou to privátní značky řetězců. Většina Čechů potvrzuje, že nakupují více privátních značek než dříve, přičemž dvě třetiny z nich je vnímají jako levnější alternativu ke značkovým výrobkům a zhruba polovina s nimi již má pozitivní zkušenosti. „V současné době tvoří privátní značky 26 procent ze všech prodejů potravin a drogerie na českém trhu. Existují však obrovské rozdíly mezi kategoriemi. Máme celou řadu kategorií s více než 50procentní důležitostí privátních značek, ale také ještě větší řadu těch, kde podíl privátek nedosahuje ani 15 procent,“ doplňuje Jakub Špika, ředitel pro spolupráci NielsenIQ s řetězci pro Českou republiku, Slovensko a Maďarsko.



Nejčastěji uplatňovanou strategií, jak ušetřit se – ne úplně překvapivě – stalo nakupování ve slevových akcích. Jak uvádí Karel Týra, výkonný ředitel NIQ pro Českou republiku, Slovensko a Maďarsko:

„Národní vášeň pro nakupování v rámci akcí a slev dosáhla nových výšin, přičemž téměř 65 procent nákupů v českých super a hypermarketech za poslední rok bylo realizováno v rámci promo akcí. Jsou ale i kategorie, jako pivo nebo máslo, kde promoční tlak převyšuje 80 procent. To naznačuje, že pro mnohé spotřebitele se promo cena stala novým standardem.“

Výhled do budoucna vzbuzuje podle NIQ opatrný optimismus. Udržení nízké míry nezaměstnanosti by mělo podpořit další zvyšování spotřebitelské důvěry. Očekává se, že inflace bude dále klesat a během příštího roku by se měla výrazněji přiblížit dlouhodobému inflačnímu cíli centrální banky. To vše může přispět ke snížení obav spotřebitelů a část z nich se jistě bude postupně navracet ke spotřebě, kterou v minulých měsících limitovali či opouštěli. NIQ ale dodává, že je ale potřeba si uvědomit, že i s optimistickým inflačním výhledem pro příští rok platí, že spotřebitelé v roce 2024 utratí za stejné zboží o 30 až 40 procent více než tomu bylo v roce 2021, tedy před tím, než inflace začala tak dramaticky růst. Část z nich tak bude i nadále uplatňovat své úsporné strategie.

Zdroj: mam.cz